Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Obec Bystřice pod Lopeníkem byla v posledních třech letech několikrát postižena povodněmi, způsobenými především intenzivními přívalovými srážkami. Při silných přívalových srážkách zde dochází k rozvodnění vodního toku Nivničky a k následnému zaplavení sklepů, zahrad a místních komunikací. Rozsáhlé záplavy a bláto způsobují nepříjemné škody jak na soukromých, tak i obecních nemovitostech. Mezi nejohroženější nemovitosti povodněmi patří č. p. 7, 8, 9, 26, 161, 168, 194, 280, 323, 377 a č. p. 74. 

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Bystřice pod Lopeníkem, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.

Historické povodně

Nejvýznamnější povodeň postihla obec Bystřice pod Lopeníkem v červnu 2013. Povodeň byla způsobena vydatnými přívalovými srážkami. Dne 10. 6. 2013 spadlo při bouřce v lokalitě Rasová dosud nevídané množství vody. Tento příval uzavíral období déletrvajících srážek. Vodou nasáklá půda lesů a luk pod Rasovou nestačila tak enormní objem pojmout a voda smíšená s dřívím, klestím, listím, bahnem, kamením a odpadky z okolí silnice I/50 se mezi šestou a půl sedmou hodinou večerní prohnala vesnicemi Vápenice, Komňa a Bystřice pod Lopeníkem. Nad Bystřicí pod Lopeníkem se záplavová vlna rozlila do tří potoků. Od jejich soutoku se obrovskou rychlostí voda hnala zregulovaným korytem potoka Nivnička (Bystřička) do vodní nádrže Ordějov. Koryto však v žádném případě nestačilo takové množství vody pojmout a ta se rozlila do širokého okolí. Příval srážek navíc udeřil s takovou silou, že vyrval panely regulace a odnesl je v některých případech až kilometry daleko. Všechny mosty, které nebyly součástí vozovek, byly zničeny a rozmetány a jejich pozůstatky byly nalezeny daleko od původních míst. Původně několik metrů široké koryto se po opadnutí přívalu změnilo v průrvu o šíři místy i několik desítek metrů. Vlna urazila několik kilometrů a rozbila se až o hráz přehrady Ordějov. Hráz vydržela a zachránila tak další obce, Suchou Loz, Nivnici, Uherský Brod. Byla však těžce poškozena přepadová nádrž hráze. V Ordějově také skončily všechny naplaveniny, které nezůstaly v obci. Zachráněny nebo vyproštěny byly 3 osoby. Bylo zasaženo 27 domů, z toho 5 mělo vodu v obytné části.