Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Obec Zašová byla nejvýrazněji postižena povodněmi v letech 1997, 2002 a 2009. 
Výskyt povodní postihující intravilán obce Zašová je způsobena její lokalizací v údolí s vyšším sklonem svahů, po kterých dochází k povrchovému odtoku vod do intravilánu obce. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání. 

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Zašová, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Historické povodně

Povodeň v letech 1997, 2002 a 2009
Po povodních v roce 1997 a 2002 byla většina povodňových škod odstraněna. Potoky z větší části protékají intravilánem obcí Zašová a Veselá. Přítoky potoků nejsou souvisle upraveny. Po povodni v roce 1997 byla zničená břehová opevnění, cesty, chodníky a mostky na území obce obnovena. Minimální kapacita profilu v kritických místech potoků se pohybuje okolo Q5, Rožnovské Bečvy Q20. Sklon horních toků se pohybuje nad 10 %, proto při povodních dochází k velkým přesunům štěrku do dolního toku a k jeho ukládání v korytě Rožnovské Bečvy a v dolním toku Zašovského potoka. 
Povodeň v roce 2009 nejvíce zasáhla horní a dolní konec obce. Místní lidé nestihli nijak zareagovat. Do likvidace následků povodně se zapojili obyvatelé, hasiči, ale také domácí firmy, které poskytly techniku.
Dalším velkým problémem obce jsou sesuvy půdy, hlavně v místní části Veselá, která je situována více ve svahu. Po intenzivních deštích v červenci roku 1997 a bleskových povodních v roce 2009 jsou sesuvy v těchto lokalitách neustále v pohybu. Převážná část pozemků je v soukromém vlastnictvích, což částečně komplikuje řešení těchto problémů. V současnosti se pracuje na projektové dokumentaci pro další sanaci dvou kritických sesuvů zařazených do nejvyšší kategorie svahové nestability a obec se pokusí získat na tyto sanace dotaci. Do budoucna budou tyto sesuvy řešit komplexní pozemkové úpravy, které v rámci plánu společných zařízení počítají i s opatřeními proti sesuvům.