Odtokové poměry

Vodní tok Moravice má na území města Vítkov oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 10,000 - 45,800, které bylo stanoveno Krajským úřadem Moravskoslezského kraje dne 4. 2. 2009 (č. j. MSK 206604/2008). 

Vodní tok Odra má na území města Vítkov oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny. Záplavové území bylo původně stanoveno Krajským úřadem Moravskoslezského kraje v úseku ř. km 76,400 - 93,800 (č. j. ŽPZ/3558/03). 

Vodní tok Budišovka má na území města Vítkov oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 - 19,300. Záplavové území bylo stanoveno Krajským úřadem Moravskoslezského kraje dne 23. 2. 2006 s účinností od 1. 3. 2006 (č. j. MSK 37627/2006). 

Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Při intenzivních nebo dlouhotrvajících srážkách může dojít k rychlému zvýšení průtoků také na menších vodních tocích, zejména na Čermné, Kamínském potoce a jejich přítocích. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině může dojít ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze předpokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů
• větší průmyslové a zemědělské areály, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy, vodní nádrže a další objekty, které mohou být při povodni ohroženy nebo mohou při zaplavení představovat sekundární zdroj ohrožení
• sesuvy půdy, které mohou vznikat při vyšších průtocích a dlouhotrvajícím nasycení půdy vodou, zejména ve svahových úsecích údolí Moravice a drobných vodních toků. Sesuv půdy může způsobit rychlé zanesení koryta v místě sesuvu nebo níže po toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na tocích, například ledové jevy, poruchy vodních děl nebo mimořádné manipulace na vodních nádržích

Na území města Vítkov je nutné při povodňových situacích věnovat zvýšenou pozornost zejména mostům, lávkám, propustkům a dalším zúženým profilům na vodních tocích. Riziko představuje zachycení spláví a dalšího unášeného materiálu, které může způsobit omezení průtočnosti profilu, vzdutí hladiny a následné vybřežení vody.

Zvýšenou pozornost je nutné věnovat také údolí Moravice v místní části Podhradí, průtočným profilům na Čermné a drobným vodním tokům a propustkům v zastavěných částech města a jeho místních částí.

Konkrétní místa omezující odtokové poměry jsou evidována a průběžně aktualizována v systému POVIS.

Místa omezující odtokové poměry na území města Vítkov

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods) jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích často předchází plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, stavební materiál a další předměty. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území města Vítkov existuje vzhledem k členitému reliéfu a rozsáhlým zemědělsky využívaným plochám riziko vzniku soustředěného povrchového odtoku při intenzivních přívalových srážkách. Ohrožení se může projevit zejména na drahách soustředěného odtoku směřujících do zastavěného území a do údolí drobných vodních toků. 

Místa ohrožená přívalovou povodní na území města Vítkov

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro území ČR v měřítku 1: 500 000. 

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území města Vítkov metodou kritických bodů

Na území města Vítkov bylo stanoveno pět kritických bodů. Jejich základní charakteristiky jsou uvedeny v následující tabulce.

Charakteristika kritických bodů na území města Vítkov

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území města Vítkov. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území města Vítkov

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území města Vítkov mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryta vodních toků. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat rizikové úseky toků. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při relativně malých průtocích.

Místa výskytu ledových jevů na území města Vítkov

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům

Na území města Vítkov se nachází několik vodních děl a vodních nádrží, které mohou ovlivňovat místní odtokové poměry.

Vyrovnávací nádrž Podhradí se nachází na řece Moravici v místní části Podhradí. Vodní dílo má plochu přibližně 5,3 ha a je zařazeno do IV. kategorie technickobezpečnostního dohledu. Provozovatelem je Povodí Odry, státní podnik.

Pavelák I a Pavelák II tvoří významnou soustavu rybníků západně od města Vítkov. Nádrže jsou umístěny na vodním toku Čermná. Starší Pavelák I má rozlohu přibližně 4,5 ha, Pavelák II byl založen v letech 1968 - 1969.

Vítkovský Balaton je vodní nádrž na Kamínském potoce jihovýchodně od města. Nádrž má vedle retenční a vodohospodářské funkce také rekreační a rybářské využití.

Na území města se dále nacházejí menší vodní nádrže, mimo jiné soustava Bělidla, a další drobné rybníky a vodní plochy.

Významný vliv na průtokový režim Moravice na území Vítkova mají také vodní díla Kružberk a Slezská Harta, která se nacházejí proti proudu mimo vlastní správní území města. Obě vodní díla mohou významně ovlivnit velikost a průběh povodňových průtoků na Moravici.

Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území města Vítkov