Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Na území města Úštěk lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenými povodněmi je město Úštěk ohroženo jak v letním období, při dlouhodobých regionálních srážkách, tak i v jarním období při tání sněhové pokrývky, spojeném se srážkami. Některé části města jsou také postihovány přívalovými povodněmi při intenzivních lokálních srážkách. 

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území města Úštěk, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.

Historické povodně

Město Úštěk bylo povodněmi v minulosti zasaženo již několikrát. Největší povodně postihly město v roce 1997. Jednalo se o letní povodně způsobené dlouhodobými regionálními srážkami v povodí Úštěckého potoka.

Zápis do povodňové knihy Města Úštěk ze dne 11. 8. 2020 (upravená):
Zhruba mezi 13:30 až 15:00 došlo na Úštěcku k lokální bouřce a přívalovému dešti. Následně došlo k zatopení části Tetčiněvsi bahnem a vodou z polí. Přívalová vlna se dostala na komunikaci i okolní parcely. Na komunikaci se vytvořil nebezpečný nános bahna. Situace byla nahlášena na linku 150, následně HZS ÚK předal věc do řešení SÚS ÚK. Dle komunikace s místními nevznikly žádné škody na majetku. 

Zápis do povodňové knihy Města Úštěk ze dne 19. 7. 2021 (upravená):
Stav hladiny na Loubním potoce v měsíci červenci 2021 byl několikrát překročen III. SPA. O víkendu 17. - 18 7. 2021 došlo k významným srážkovým úhrnům na území města Úštěk. V sobotu 17. 7. 2021 kolem 15:00 dorazila na Úštěcko srážková fronta s přívalovými dešti, která ještě během večera a noci ze soboty na neděli dále zesilovala. Varovný systém na Úštěckém potoce hlásil překročení limitních srážek. V noci ze soboty 17. 7. na 18. 7. 2021 došlo k vybřežení vody z koryta, zaplavení pozemků a objektů Hromádkovi - Podskalská 96, 411 45 Úštěk - Úštěk - Českolipské Předměstí na Loubním potoce, který je ve správě Lesů České republiky, s. p.
V neděli 18. 7. 2021 došlo k postupnému uklidnění situace. Následně bylo zjištěno prohlídkou po povodni dne 19. 7. 2021 sesutí stávající pravobřežní zdi před č. p. 125 v ul. Kamenná v délce cca 4 m a přicpání průtočného profilu pod mostem pod č. p. 22 v ul. Kamenná dřevěným plávím viz foto. Povodňová komise města Úštěk nařizuje dle § 75 odst. 2) písm. a), c) správci vodního toku Loubní potok, kterým jsou Lesy České republiky, s. p., zabezpečení břehové kaverny po sesuté zdi a odstranění pláví z průtočného profilu mostu.