Odtokové poměry

Vodní tok Labe má na území města Špindlerův Mlýn oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 986,975 - 1081,818 (pod VD Labská), které bylo vyhlášené Krajským úřadem Královéhradeckého kraje a nabývá platnosti od 8. 4. 2009 (č. j. 20404/ZP/2008).

Vodní tok Labe má na území města Špindlerův Mlýn také oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 1084.358 - 1087.403 (nad VD Labská), které bylo vyhlášené Krajským úřadem Královéhradeckého kraje a nabývá platnosti od 18. 3. 2023 (č. j. KUKHK– 43259/ZP/2022 - 6). 

Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Bílé Labe nebo Svatopetrského (Dolského) potoka. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích, zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Na území města Špindlerův Mlýn se nachází několik míst, která mohou omezovat odtokové poměry. Jedná se především o lávky a mosty.  Mezi nejkritičtější patří:

• Most silnice II/295 pod Labskou - Pokud by došlo k jeho zanesení, byla by přerušena jediná přístupová komunikace do Špindlerova Mlýna. 

Místa omezující odtokové poměry na území města Špindlerův Mlýn

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území města Špindlerův Mlýn se nenachází žádná místa, která by byla ohrožena přívalovou povodní. 

Místa ohrožená přívalovou povodní na území města Špindlerův Mlýn

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000.

Na území města Špindlerův Mlýn se nenachází žádné kritické body.

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území města Špindlerův Mlýn. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území města Špindlerův Mlýn

 Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území města Špindlerův Mlýn mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.

Místa výskytu ledových jevů na území města Špindlerův Mlýn

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům

Na území města Špindlerův Mlýn se nachází vodní nádrž Labská, která by v případě havárie mohla způsobit povodeň většího rozsahu. Dále se na území města nachází čtyři malé vodní elektrárny.  

Vodní dílo Labská

Nachází se na vodním toku Labe v ř. km 1 083,03 poblíž města Špindlerův Mlýn. Vybudovaná byla v letech 1910 - 1916. Hlavní účel nádrže je ochrana před povodněmi, nadlepšení průtoků, energetika a rekreace.

 

Hydrologie

• Plocha povodí k profilu hráze - 61,12 km²
• Průměrný průtok - 2,68 m³/s
• 100letý průtok - 175 m³/s

Hráz

• Typ - gravitační, zděná z lomového kamene
• Výška (nad základovou spárou) - 41,5 m
• Výška (nad terénem) - 34,5 m
• Délka v koruně - 153,5 m
• Nadmořská výška koruny - 694,16 m n. m.

Nádrž

• Zatopená plocha (684,62 m n. m.) - 16,84 ha
• Zásobní objem (678,66–684,62 m n. m.) - 0,756 mil. m³
• Ochranný objem (684,62–692,36 m n. m.) - 1,563 mil. m³
• Celkový objem nádrže (ke kótě 692,36 m n. m.) - 2,916 mil. m³

Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území města Špindlerův Mlýn

 Vodní díla