Zvláštní povodeň
Zvláštní povodeň je povodeň způsobená umělými vlivy. Obecně se jako příčina k protržení hráze zvažuje několik způsobů:
- technická příčina havárie díla
- silné zemětřesení
- letecká katastrofa - pád středně velkého nebo velkého letadla do hráze
- válečný konflikt
- teroristický útok
Umístění obce bezprostředně pod VD Orlík skýtá zcela mimořádné hydrologické podmínky. Hráz VD Orlík svým manipulačním řádem určuje míru ohrožení – od téměř absolutní ochrany až po extrémní ohrožení v čase mimořádného stavu.
Podnět pro vyhlášení SPA dává příslušnému povodňovému orgánu provozovatel vodního díla (obsluha vodního díla) při výskytu neobvyklých jevů a skutečností sledovaných v rámci obchůzek vodního díla.
Takovými jevy a skutečnostmi jsou např.:
- plnění nádrží nad max. hladinu a hrozí přelití hráze
- výskyt průsaků nebo podmáčených a zabahněných míst pod hrází, v hrázi
- eroze tělesa hráze při prudkých lijácích
- vývraty stromů na tělese hráze apod.
V případě rychlého nepříznivého vývoje zahájí obsluha vodního díla varovná a nouzová opatření k odvrácení havárie, resp. k minimalizaci škod podle vlastního uvážení.
Pokud je nebezpečí z prodlení, musí obsluha díla a povodňový orgán varovat obce na toku co nejrychleji za využití všech dostupných komunikačních prostředků.
Stručné informace z manipulačního řádu VD Orlík a manipulace za povodní
Řízení manipulací za povodňových situací zajištuje vodohospodářský dispečink Povodí Vltavy, státní podnik s výjimkou kritických situací, kdy může řízení manipulací na vodním díle prostřednictvím vodohospodářského dispečinku Povodí Vltavy usměrňovat vodoprávní úřad ve spolupráci s povodňovými komisemi.
Nezbytným podkladem pro rozhodování o manipulacích jsou hydrologické a meteorologické údaje předpovědní služby ČHMÚ.
Při povodňových průtocích se plní nejprve zásobní prostor nádrže. K vypuštění vody při převádění povodňových průtoků se přednostně využije vodní elektrárny.
Po naplnění zásobního prostoru nádrže je nutné manipulovat s ohledem na přítok do nádrže a hydrometeorologickou situací v povodí tak, aby nebyla překročena maximální hladina hráze vodního díla 353,60 m n. m. a pokud možno nebyl překročen průtok ve Vltavě pod VD Slapy 600 m3/s a v Praze Chuchli 1 500 m3/s. Ochranný objem nádrže se může plnit zadržováním přítoku tak, aby průtok v Praze nepřekročil 450 m3/s nebo aby odtok z VD Slapy nepřekročil 300 m3/s.
Dosáhne-li hladina v nádrži kóty 353,60 m n. m., je nutné nadále vypouštět z nádrže celý přítok tak, aby hladina dále nestoupala. Řízení odtoku z VD Orlík se musí provádět i s ohledem na vývoj průtoků v Sázavě i Berounce. Vlastní manipulace během povodně se řídí na základě průběžného operativního vyhodnocování celkové situace a jejího předpokládaného vývoje.
Vypouštění vody z nádrže je nutné provádět s ohledem na velikost neškodného průtoku Prahou 1 500 m3/s. Výjimku tvoří případ, kdy je rychlé snížení hladiny nouzovým opatřením v případě bezprostředního ohrožení bezpečnosti VD Orlík nebo dosáhnou-li sledované jevy kritické hodnoty. Dalším důvodem náhlého vypouštění mohou být požadavky obrany státu a krizového řízení.
