Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Městys Sloup byl nejvýrazněji postižen povodněmi v roce 2003. Nejvyšší ohrožení lze očekávat ze zemědělsky obdělávaných pozemků, zejména pak z orné půdy z důvodů snížené infiltrační schopnosti těchto pozemků. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. 

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území městyse Sloup, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Historické povodně

Povodeň v roce 2003
V nedávné historii byl městys Sloup silně zasažen povodněmi ve dnech 13. 5. 2003 a 26. 5. 2003. První povodeň, která zasáhla městys, vznikla silnými přívalovými dešti. Při bouřce mezi 16. - 18. hodinou spadla ve Sloupu většina z celodenního úhrnu srážek (58,7 mm). Rozvodnily se místní toky, což zapříčinilo rozliv do krajiny a do městyse Sloup. Dne 26. 5. 2003 po přívalových srážkách mezi 14. a 15. hodinou vznikla povodňová vlna. Jádro přívalového deště leželo západně od Sloupu nad pravostrannými přítoky Žďárné - Němčickým potokem, místními toky od Němčic a Žďáru. Přívalem vody byl nejvíce poškozen městys Sloup. Voda a bahno se valily na městys z polí z horní části povodí od Petrovic, Žďáru a Němčic. Velká intenzita přívalového deště způsobila rychlý odtok vody. Voda po zaplnění stálých i občasných toků tekla i všemi úžlabinami. Po vybřežení, ucpání propustků a velké části mostků protékala plošně i rozsáhlou částí Sloupu a zanechávala za sebou spoustu bahnitých nánosů a různého splaveného materiálu, který z povodí brala s sebou. V zaplavené dolní části městyse došlo k zaplavení objektů Sloupsko-šošůvských jeskyní. Ponory u Hřebenáče nestačily pohlcovat přívalovou vodu, takže vytvořené jezero se přelilo do Pustého žlebu průtokem cca 4 m³/s.

Povodně v roce 2003