Odtokové poměry
Vodní tok Oslava má na území obce Sazomín oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 17,435 - 96,381, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Kraje Vysočina a nabývá platnosti od 2. 1. 2016 (č. j. KUJI 79061/2015).
Zástavba v obci Sazomín pod silničním mostem je na pravém břehu částečně ohrožena při průtoku Q100 (19 m3/s). Hloubka vody na příbřežních pravobřežních pozemcích by dosahovala cca 0,3 m. Celková šířka rozlivu na pravém i levém břehu by byla cca 35 m.
Silniční most v Sazomíně je kapacitní na provedení stoleté vody. Na příbřežních pozemcích by při stoleté vodě dosáhla hloubka vody místy až 1,1 m.
Na levém břehu je rozlivem ohrožen obytný objekt, na pravém břehu je rozlivem ohrožena část obytné zástavby. Současně se zástavbou se terén postupně zvedá k pravobřežní komunikaci. Celková průměrná šířka rozlivu na pravém břehu by při povodni Q100 (19 m3/s) dosahovala cca 35 m, při povodni Q5 (8 m3/s) cca 20 m.
Na horním konci obce by rozliv při Q100 dosahoval až téměř k silnici, nad obcí by byly zaplavovány louky v celkové šířce rozlivu cca 100 m. Kapacita koryta toku je cca Q1-Q5.
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek zvýšení hladiny Oslavy a Honzovského potoka. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích, zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území obce Sazomín se nachází dvě místa, která by mohla omezovat odtokové poměry zachycením splaveného materiálu např. na konstrukcích lávek a mostků. Jedná se o:
Místa omezující odtokové poměry na území obce Sazomín
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Na území obce Sazomín byla stanovena dvě místa, která jsou ohrožena přívalovou povodní. Jedná se o přívalové povodně přicházející z lokality od zemědělského družstva a z lokality Sedlo.
Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Sazomín
Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů
Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000.
Na území obce Sazomín se nenachází žádný kritický bod.
Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha
V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území obce Sazomín. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.
Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území obce Sazomín
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území obce Sazomín mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území obce Sazomín
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům
Na území obce Sazomín se nachází celkem 4 vodní nádrže. Tyto nádrže nemají na povodňovou situaci v obci vliv. Jedná se o:
Na vodním toku Oslavy se nachází Veselský rybník (území městyse Nové Veselí) a Matějovský rybník (území obce Matějov). Tato vodní díla by v případě poruchy (protržení hráze) mohla způsobit zvláštní povodeň. Více informací o Veselském rybníku v kapitole Zvláštní povodeň. Na území obce Sazomín se částečně nachází VN Ostrov nad Oslavou, která by v případě havárie ohrozila městys Ostrov nad Oslavou.
Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území obce Sazomín
Protipovodňová opatření
Na území obce Sazomín se nachází dvě protipovodňová opatření. Jedná se o tůně na Honzovském potoce a opěrnou zeď břehů Oslavy u obecního úřadu Sazomín.
Protipovodňová opatření na území obce Sazomín