Povodňový plán města Řevnice



Charakteristika zájmového území

Město Řevnice se nachází v okrese Praha-západ, asi 9 km jihozápadně od okraje Prahy a spadá do SO ORP Černošice ve Středočeském kraji. K 1. 1. 2020 bylo ve městě evidováno 3 570 obyvatel. Území města se nachází v nadmořské výšce 218 m n. m. a jeho plocha činí 1 014,2 ha.

První písemná zmínka o obci Řevnice pochází z roku 1253, městem se pak Řevnice staly až roku 1968. Pro svou polohu v blízkosti brdských Hřebenů a dobré spojení s Prahou a Berounem po železnici byly Řevnice již od počátku 20. století vyhledávaným sídelním místem. Pro město je velmi důležitá poloha na železničním koridoru Praha – Beroun. Městem jsou také vedeny dvě silniční komunikace II. třídy – II/115 a II/116. Na území města se nenachází žádné zvláště chráněné území, avšak prochází jím nadregionální biokoridor K59 Karlštejn – Koda v rámci ÚSES. Z pohledu krajinného pokryvu je severní část katastru využívána jako zastavěná plocha, západní část patří pastvinám nebo loukám a východní část je pak převážně zalesněná. Území města se rozkládá na obou březích řeky Berounky, převážná část města však leží na pravém břehu.

Katastrální území města Řevnice

Geologické a geomorfologické charakteristiky

Z geomorfologického hlediska zájmové území spadá do provincie Česká vysočina, subprovincie Poberounská soustava Brdské oblasti. Dále je území města rozděleno do dvou částí. První z nich, severozápadní část katastru, se řadí do celku Hořovické pahorkatiny, podcelku Hořovická brázda a okrsků Hostomická kotlina a Řevnická brázda (na severu katastru). Druhá, jihovýchodní část katastru, se pak řadí do celku Brdská vrchovina, podcelku Hřebeny a okrsku Studenská vrchovina. Nejvyšším bodem katastru je Strážný vrch s nadmořskou výškou 507 m.

Hostomická kotlina – jde o kotlinu při úpatí Brd tvořenou ordovickými prachovci, břidlicemi a droby. Jedná se o širokou úvalovitou sníženinu z 5 % zalesněnou borovými porosty s příměsí smrku. Je typická pravidelnými poli s dřevinami v liniích podél příkopů a cest.

Řevnická brázda – jde o brázdu s plochou 30,99 km2, převážně z břidlic v širokém údolí řeky Berounky vyplněném sedimenty údolních niv a písčitými štěrky. Nejvyšším bodem je Havlín s nadmořskou výškou 265,6 m.

Studenská vrchovina – jde o plochou vrchovinu s rozlohou 105,7 km2 tvořenou převážně ordovickými břidlicemi, prachovci, pískovci a křemenci. Jedná se o výrazný strukturně tektonický hřbet s vysokými okrajovými svahy z 90 % zalesněný smrkovými porosty.

Město Řevnice geologicky patří do Barrandienu. Oblast je tvořena sedimenty a vulkanickými horninami prvohorního a starohorního stáří. Severní a západní část katastru je tvořena vulkanity čedičového typu a silurskými horninami. Převážně jde o vrstvy jílovitých, prachovitých a vápnitých břidlic společně se sopečnými příměsemi. Jihovýchodní část území je tvořena vrstvami křemenných pískovců, prachovců a jílovitých břidlic. V jižní části města je pak brdský hřeben, který je tvořen křemenci. Tyto horniny jsou velmi pevné a jemnozrnné propustné horniny. V některých oblastech je křemenec oddělen jílovitými břidlicemi a hlinitými sedimenty. 


Struktura půdního fondu

V území města Řevnice jednoznačně dominuje půdní typ kambizem modální, výjimku tvoří – pás spojující severní a západní část katastru, který je tvořen hnědozemí modální a také severní část města v samé blízkosti řeky Berounky, která je tvořena fluvizemí modální.

Celková rozloha řešeného území činí 1 014,2 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území města vyskytují. Dle tabulky je zjevné, že majoritní zastoupení má v zájmovém území využití půdního fondu jako lesní půda (517,4 ha).

Využití pozemků ve městě Řevnice (dle ČSÚ k 31. 12. 2019)

Druh pozemku Plocha Zastoupení
Orná půda 164,0 ha 16,2 %
Chmelnice 0,0 ha 0 %
Vinice 0,0 ha 0 %
Zahrady 93,8 ha 9,3 %
Sady 20,0 ha 2,0 %
Trvalé travní porosty 62,8 ha 6,2 %
Lesní půda 517,4 ha 51,0 %
Vodní plochy 23,4 ha 2,3 %
Zastavěné plochy 32,5 ha 3,2 %
Ostatní plochy 100,2 ha 9,9 %
Celková výměra k.ú. 1 014,2 ha 100 %


Klimatické charakteristiky

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá severní část území města do teplé oblasti T2, střední část katastru do mírně teplé oblasti MT11 a jižní část pak do mírně teplé oblasti MT7.

Charakteristika vybraných klimatických oblastí T2, MT11 a MT7

Charakteristika T2 MT7 MT11
Počet letních dnů 50 - 60 30 - 40 40 - 50
Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více 160 - 170 140 - 160 140 - 160
Počet mrazových dnů 100 - 110 110 - 130 110 - 130
Počet ledových dnů 30 - 40 40 - 50 30 - 40
Průměrná teplota v lednu [°C] -2 - (-3) -2 - (-3) -2 - (-3)
Průměrná teplota v červenci [°C] 18 - 19 16 - 17 17 - 18
Průměrná teplota v dubnu [°C] 8 - 9 6 - 7 7 - 8
Průměrná teplota v říjnu [°C] 7 - 9 7 - 8 7 - 8
Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 90 - 100 100 - 120 90 - 100
Srážkový úhrn ve vegetačním období [mm] 350 - 400 400 - 450 350 - 400
Srážkový úhrn v zimním období [mm] 200 - 300 250 - 300 200 - 250
Počet dnů se sněhovou pokrývkou 40 - 50 60 - 80 50 - 60
Počet zamračených dnů 120 - 140 120 - 150 120 - 150
Počet jasných dnů 40 - 50 40 - 50 40 - 50