Charakteristika zájmového území

Městský obvod Plesná se nachází v Moravskoslezském kraji v severozápadní části samotného statutárního města Ostrava. Obvod sousedí s dalšími ostravskými městskými obvody, a to: Martinov, Pustkovec, Poruba a Krásné Pole, ale i s obcemi Děhylov, Dobroslavice a Velká Polom. Katastr obvodu je složen z katastrálních území Stará Plesná a Nová Plesná. K 1. 1. 2025 je ve městském obvodu evidováno cca 1 620 obyvatel. Rozloha obvodu je 487 ha.

Území městského obvodu Plesná

Struktura půdního fondu

Území Městského obvodu Plesná je z geologického hlediska tvořeno převážně kvartérními říčními sedimenty (štěrky, písky a hlinité náplavy), které překrývají starší paleozoické horniny kulmského flyše. Tomu odpovídá i půdní pokryv - v nivních polohách se vyskytují zejména fluvizemě vzniklé na říčních uloženinách, na sušších a mírně vyvýšených místech převažují hnědozemě, místy i jejich oglejené varianty. Půdy jsou většinou středně těžké, poměrně úrodné, lokálně ovlivněné vyšší hladinou podzemní vody.

Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou. Celková rozloha řešeného území činí 487 ha.

Klimatické charakteristiky

Na území městského obvodu Plesná se podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981 - 2010) pohybuje v intervalu 8 - 10 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 630 -750 mm.

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961 - 2000) spadá území městského obvodu do mírně teplé klimatické oblasti MT10.

Oblast MT10 se vyznačuje létem dlouhým, teplým, mírně suchým. Přechodné období je krátké s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Zima je krátká, mírně teplá a velmi suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky.