Charakteristika zájmového území

Městys Plaňany se nachází ve Středočeském kraji, na území SO ORP Kolín. Skládá se ze 4 částí (Blinka, Hradenín, Plaňany a Poboří), z nichž každá má své katastrální území. V městysu bylo k 1. 1. 2022 (dle dat ČSÚ) evidováno celkem 1 911 obyvatel.

První písemná zmínka o obci (současný městys) je z roku 1222, historie osídlení tohoto místa, ale spadá do období Bylantské kultury v 1. stol. před Kristem. V Plaňanských polích bylo odkryto devět bohatých Bylantských hrobů, jeden z nich obsahoval kostru muže s bronzovým mečem, železnou sekerou a železnými součástky vozu. Tyto nálezy z roku 1931 jsou vystaveny v muzeu v Kolíně. Při stavbě sokolovny v roce 1894 byl odkryt kostrový hrob, ve kterém se našel rosetkový zapínací náramek s nálitky, šnekovitě zdobené nánožníky, spona a náramek ze sedmi dutých polokoulí. Tyto nálezy jsou v Národním muzeu v Praze. 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.

Plaňany disponují dobrou občanskou vybaveností a nachází se zde Mateřská škola, 1. a 2. stupeň Základní školy, chráněné bydlení pro seniory a ordinace praktického lékaře, lékaře pro děti a dorost, stomatologa, gynekologa a lékárna. Dále se zde nachází hřiště, tělocvična, středisko pro volný čas, knihovna, 3 kostely a dva hřbitovy (v Plaňanech a Poboří). Plaňany jsou velice dobře dopravně dostupné, přičemž nejvýznamnější dopravní trasou procházející v blízkosti městyse je silnice č. I/12, spojující Prahu a Kolín. Spojení s městy Pečky a Poděbrady zajišťuje silnice č. II/329. Plaňany leží na regionální železniční trati č. 012 spojující Pečky a Kouřim.

Katastrální území městyse Plaňany

Geologické a geomorfologické charakteristiky

Geomorfologické členění:
Systém: Hercynský
Provincie: Česká vysočina
Soustava: Česká tabule
Podsoustava: Středočeská tabule
Celek: Středolabská tabule
Podcelek: Českobrodská tabule
Okrsek: Kouřimská tabule

Lokalita je součástí rozsáhlého Hercynského systému a spadá do provincie Česká vysočina. Nivy řek zde dosahují nadmořských výšek kolem 210 - 260 metrů a jsou mladého čtvrtohorního stáří. Oblast městyse Plaňany spadá do geomorfologického celku Středolabská tabule, podcelku Českobrodská tabule a do okrsku Kouřimská tabule.

Kouřimská tabule se nachází ve střední a jihovýchodní části Českobrodské tabule. Tato plochá pahorkatina s rozlohou 167,87 km² vznikla na turonských slínovcích, písčitých slínovcích, jílovcích a pískovcích, které zakrývají svory, svorové ruly, ortoruly, migmatity a amfiboly, jenž vycházejí v údolních zářezech a na elevacích. Reliéf pleistocenních teras Labe a dalších řek je převážně akumulační, většinou zakrytý sprašemi a proříznutými hlubokými erozními údolími v povodí Výrovky. Okrsek se nachází ve 2. - 3. vegetačním stupni, je minimálně zalesněn (asi ze 3 %), dominují rozlehlá pole a v okolí Kouřimi sady.

Z geologického hlediska náleží území do rozhraní České křídové pánve a Kutnohorského krystalinika. Plošně nejrozšířenější jsou v zájmovém území kvartérní sprašové pokryvy, které na severu překrývají křídové sedimenty (pískovce okraje České křídové pánve), v jižní části zájmového území však již překrývají proterozoické horniny (silně metamorfované migmatity a ortoruly Kutnohorského krystalinika). Tyto metamorfity jsou obnaženy na svazích v zařezaných údolích vodních toků. Křídové pískovce, jílovce a slínovce v území vystupují pouze ostrůvkovitě. Podél vodních toků na dně údolí najdeme nivní a deluviofluviální sedimenty.

Digitální model reliéfu městyse Plaňany

Průměrná nadmořská výška je 200 - 300 m. Nejnižším bodem je dno kamenolomu (172 m n. m.) a nejvyšším bodem je vrch Mukařov v jihovýchodním cípu (331 m n. m.).

Sklonitostní poměry na území městyse Plaňany

Struktura půdního fondu

Půdní pokryv zájmového území odpovídá charakteru podloží, kdy jsou na spraších vyvinuty černozemě (modální, luvické i karbonátové), v údolí vodních toků najdeme fluvizemě (modální i glejové) a na svazích pak kambizemě.

Černozemě jsou vysoce úrodné hlubokohumózní půdy (0,4 - 0,6 m), jejichž původním ekosystémem byla step s dominujícími travními společenstvy.

Fluvizemě jsou půdy, které vznikají vrstevním naplavovaného materiálu v záplavových území vodních toků a jsou tvořeny mnoha vrstvami povodňových sedimentů.

Kambizemě se vážou na výrazně členitý reliéf magmatických, metamorfických a zpevněných hornin. Mají velkou rozmanitost z hlediska trofismu, zrnitosti a skeletovitosti.

Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.

Celková rozloha zájmového území činí 1 384,6 ha. Pozemky na území městyse jsou majoritně využívány k zemědělským účelům, o čemž svědčí i zastoupení jednotlivých druhů pozemků. Nejvíce je na území městyse zastoupena orná půda (81,6 %), což je oproti celostátnímu průměru více než dvojnásobek zastoupené plochy. Oproti celostátnímu průměru se na území vyskytují v podobné míře zahrady (1,9 %), zastavěné plochy a nádvoří (2,3 %), ostatní plochy (9,2 %) a ovocné sady (0,7 %). Poloviční zastoupení oproti průměru ČR mají na území městyse vodní plochy (1,1 %). Lesní pozemky (2,2 %) a trvalé travní porosty (1,0 %) mají oproti celostátnímu průměru minimální zastoupení.

Využití pozemků v městysi Plaňany (dle ČSÚ k 31. 12. 2021)

Klimatické charakteristiky

Na území městyse Plaňany je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981-2010) v intervalu 9,1 - 10 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 551 - 600 mm.

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) se území nachází v teplé klimatické oblasti T2. Jaro je poměrně krátké, teplé až mírně teplé, léto je teplé, dlouhé a suché. Podzim je poměrně krátký, teplý až mírně teplý a zima je krátká, suchá až velmi suchá. Počet dní se srážkami nad 1 mm je 90 - 100, počet jasných dnů je 40 - 50, počet zamračených dnů je 120 - 140 a počet dnů se sněhovou pokrývkou je 40 - 50.

Charakteristika teplé oblasti T2