Povodňový plán SO ORP Žďár nad Sázavou



Charakteristika zájmového území

Správní obvod obce s rozšířenou působností Žďár nad Sázavou se nachází v severovýchodní části Kraje Vysočina a na severu hraničí s Pardubickým krajem. Na severu sousedí s ORP Hlinsko, na severovýchodě s ORP Polička, na východě s ORP Nové Město na Moravě, na jihu s ORP Velké Meziříčí, na jihozápadě s ORP Jihlava a na západě s ORP Havlíčkův Brod a ORP Chotěboř. Na území se nachází 48 obcí, což je průměr v rámci kraje. Ve městech Svratka a Žďár nad Sázavou žije kolem 55 % obyvatelstva správního obvodu. K 30. 9. 2023 (dle dat ČSÚ) žilo na území SO ORP Žďár nad Sázavou 42 737 obyvatel.

Do Žďáru nad Sázavou – jádra ORP - se radiálně sbíhá několik silnic, z nichž dvě jsou silnicemi I. třídy. Silnice č. I/37 protíná území ORP ve směru JV-SZ a směřuje z D1 (Velká Bíteš) do Hradce Králové. Silnice č. I/19 protíná území ve směru V-Z od Havlíčkova Brodu (silnice č. I/34) do Nového Města na Moravě a dále do Sebranic na silnici č. I/43.

 

Obce ve správním území SO ORP Žďár nad Sázavou

Geomorfologické charakteristiky

Reliéf krajiny převážné části správní oblasti má ráz ploché až členité vrchoviny, v severní části výrazně zalesněné, nejvyšší nadmořské výšky kolem 800 m dosahuje centrální hřeben Žďárských vrchů na severovýchodě, nejnižším místem je dno řek Sázavy (461 m n. m.) a Oslavy (470 m n. m.) na hranici našeho území.

Geomorfologické členění:
Systém: Alpsko-himalájský
Provincie: Západní Karpaty
Soustava: Česko-moravská soustava
Podsoustava: Českomoravská vrchovina
Celek: Křižanovská vrchovina (největší část katastrálního území - střed, jih a jihovýchod), Hornosázavská pahorkatina (západní část) a Hornosvratecká vrchovina (severozápad)

Křižanovská vrchovina je plochá vrchovina tvořená krystalickými břidlicemi a vyvřelinami. Plochý povrch je rozřezaný hlubokými údolími vodních toků. Nejvyšším bodem je Harusův kopec (740,8 m n. m). Vyskytují se zde mozaiky polí, luk a drobných lesíků.

Hornosázavská pahorkatina je členitá pahorkatina tvořená krystalinikem a zbytky křídových a neogenních usazenin. Křídové usazeniny vystupují zejména v prolomu Dlouhé meze, v prolomu Jihlavsko-sázavské brázdy se nacházejí zbytky neogenních usazenin. Plochý povrch se sklání k severu. Vyskytují se převážně pole a louky.

Hornosvratecká vrchovina je členitá vrchovina tvořená krystalickými horninami s ostrůvky křídových usazenin. Celek tvoří rozsáhlé území s vyklenutým povrchem, prořezané hluboký údolím řeky Svratky a jejích přítoků. Údolí Svratky u obce Štěpánov je prolomem. Značné části jsou zalesněny smrkovými porosty.

Geologické charakteristiky

Geologické složení zájmového území je velmi rozmanité. Jedná se o území, které obsahuje několik geologických jednotek severovýchodního okraje centrální části Českého masívu konsolidovaných koncem paleozoika variským vrásněním. Jihozápad oblasti náleží strážeckému moldanubiku, severovýchod zaujímá svratecké krystalinikum. Podél významného zlomového pásma – železnohorského zlomu zasahuje až k Velkému Dářku přes Vojnův Městec výběžek Dlouhé meze, tvořený sedimenty České křídové tabule.

Téměř celé strážecké moldanubikum, které je křídelským zlomem rozděleno na dvě kry, náleží pestré skupině moldanubika. Jsou zde zastoupeny biotitické pararuly, místy okaté, migmatitizované pararuly, muskovitické pararuly, dále vložky muskovitických ortorul, amfiboly, granulity a serpentinity (Tři Studně Sklené).

Svratecké krystalinikum zaujímá severovýchodní část zájmového území. Krystalinikum tvoří dvojslídné středně až lepidoblastické ruly, migmatity a červené ortoruly, střídající se s vložkami jemnozrnných rul, amfibolitů usměrněných SZ – JJV směru a skarnů často s vložky železných rud (okolí Kadova a Odrance – dobýváno ve středověku), vzácněji s vložkami vápenců, elánů či skarnů. Tyto vložky jsou charakteristické především pro JZ část svrateckého krystalinika.

Půdní poměry

Na území ORP se primárně vyskytují půdní typy: kambizem, pseudoglej, glej, stagnoglej a luvizemě. Kambizemě se na území vyskytují nejvíce (tvoří základ půdního složení), v zářezech vodních toků, údolnic a prohlubní se nacházejí zvodnělé lokality pseudoglejů, glejů a stagnoglejů. Luvizemě se na území obce s rozšířenou působností vyskytují pouze ostrůvkovitě.

Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.

Celková rozloha svazku obcí je 46 444,9 ha. Zastoupení zemědělské půdy oproti nezemědělské půdě je ve správním území rovnocenné. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území SO ORP vyskytují.

Využití pozemků na území SO ORP Žďár nad Sázavou (dle ČSÚ k 31. 12. 2022)

Druh pozemku Plocha Zastoupení
Zemědělská půda celkem 22 907,6 ha 49,4 %
  Orná půda 16 637,2 ha 36,0 %
Chmelnice 0,0 ha 0,0 %
Vinice 0,6 ha 0,0 %
Zahrady 590,5 ha 1,2 %
Ovocné sady 7,2 ha <0,1 %
Trvalý travní porost 5 672,2 ha 12,2 %
Nezemědělská půda celkem 23 537,3 ha 50,6 %
  Lesní pozemky 19 042,6 ha 41,0 %
Vodní plochy 1 368,4 ha 2,9 %
Zastavěná plocha a nádvoří 569,7 ha 1,2 %
Ostatní plochy 2 556,6 ha 5,5 %
Celková výměra katastrálního území 46 444,9 ha 100 %

Klimatické charakteristiky

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá území obce s rozšířenou působností do tří klimatických oblastí. Severní část správního území (hraniční linie nad katastrálním územím města Žďár nad Sázavou) leží v oblasti CH7, území jižněji do oblasti MT3 a jihovýchodní cíp území spadá do oblasti MT5.

Průměrné roční srážky se pohybují mezi 700 mm na jihu a 800 mm na severu oblasti, z toho spadne cca 60 % v letním a 40 % v zimním období, množství srážek je však v jednotlivých letech značně proměnlivé, v suchých spadne 50 % a ve vlhkých naopak 150 % dlouhodobého průměru. Průměrná pokrývka sněhu bývá 25 – 30 cm, vyšší hodnoty jsou pouze na severu a obvykle nepřesahují 90 cm.

Charakteristika klimatických podoblastí MT3, MT4 a CH7

Charakteristika
MT3 MT4 CH7
Počet letních dnů 20 - 30 30 - 40 10 - 30
Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více 120 - 140 140 - 160 120 - 140
Počet mrazových dnů 130 - 160 140 - 160 140 - 160
Počet ledových dnů 40 - 50 40 - 50 50 - 60
Průměrná teplota v lednu [°C] -3 - (-4) -5 - (-6) -3 - (-4)
Průměrná teplota v červenci [°C] 16 - 17 16 - 17 15 - 16
Průměrná teplota v dubnu [°C] 6 - 7 6 - 7 4 - 6
Průměrná teplota v říjnu [°C] 6 - 7 6 - 7 6 - 7
Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 110 - 120 100 - 120 120 - 130
Srážkový úhrn ve vegetačním období [mm] 350 - 450 350 - 450 500 - 600
Srážkový úhrn v zimním období [mm] 250 - 300 250 - 300 350 - 400
Počet dnů se sněhovou pokrývkou 60 - 100 80 - 100 100 - 120
Počet zamračených dnů 120 - 150 150 - 160 150 - 160
Počet jasných dnů 40 - 50 40 - 50 40 - 50