Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy (zejména táním, dešťovými srážkami, chodem ledů), kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Přirozenou povodní je i stav, při kterém voda může způsobit škody tím, že nemůže z určitého území přirozeně odtékat (nebo je její odtok nedostatečný), nebo dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod.
Za nebezpečí přirozené povodně se považují situace při:
- dosažení stanoveného limitu vodního stavu nebo průtoku ve vodním toku a jeho stoupající tendenci
- déletrvajících vydatných dešťových srážkách, popřípadě prognóze nebezpečí intenzivních dešťových srážek, očekávaném náhlém tání, nebezpečném chodu ledů nebo při vzniku nebezpečných ledových zácp a nápěchů
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území SO ORP Ostrava lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní. Dle grafické části DPP ČR je většina obcí SO ORP Ostrava ohrožena bleskovými povodněmi z přívalových srážek. Dále je území ohroženo jarními a letními povodněmi, vyvolanými táním sněhové pokrývky a dlouhotrvajícími regionálními dešti na Hrubém a Nízkém Jeseníku a v Beskydech. Povodně mohou vzniknout i dalšími příčinami, jako je chod ledů, popřípadě ucpáním příčných profilů na toku. K těmto typům povodní může docházet i za relativně malých průtoků.
