Odtokové poměry
Vodní tok Opava má na území SO ORP Krnov stanovené oficiální záplavové území. Jedná o úsek mezi ř. km 81.0 - 111.0, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Moravskoslezského kraje a nabývá platnosti od 13. 2. 2008 (č. j. MSK 26745/2008). Část tohoto úseku (59.416 - 85.915) bylo aktualizováno Krajským úřadem Moravskoslezského kraje a nabývá platnosti od 27. 1. 2006 (č. j. MSK 40906/2015).
Vodní tok Opavice má na území SO ORP Krnov stanovené oficiální záplavové území. Jedná o úsek mezi ř. km 0.0 - 26.675, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Moravskoslezského kraje a nabývá platnosti od 2. 3. 2004 (č. j. ŽPZ/9119/03).
Vodní tok Osoblaha má na území SO ORP Krnov stanovené oficiální záplavové území. Jedná o úsek mezi ř. km 0.0 - 33.6, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Moravskoslezského kraje a nabývá platnosti od 8. 3. 2004 (č. j. ŽPZ/10969/03).
Vodní tok Čižina má na území SO ORP Krnov stanovené oficiální záplavové území. Jedná o úsek mezi ř. km 0.0 - 19.7, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Moravskoslezského kraje a nabývá platnosti od 1. 4. 2003 (č. j. ŽPZ/1669/03).
Vodní tok Zátoráček má na území SO ORP Krnov stanovené oficiální záplavové území. Jedná o úsek mezi ř. km 0,0 - 3.564, které bylo vyhlášené Městským úřadem Krnov a nabývá platnosti od 19. 5. 2018 (č. j. KRNOZP-29607/2018 MIKL).
Vodní tok Čakovský potok má na území SO ORP Krnov stanovené oficiální záplavové území. Jedná o úsek mezi ř. km 0.0 - 4.714, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Moravskoslezského kraje a nabývá platnosti od 29. 5. 2018 (č. j. KRNOZP-29508/2018 MIKL).
Vodní tok Černá Opava (ř. km 0,0 - 6,7) má na území SO ORP Krnov stanovené oficiální záplavové území, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Moravskoslezského kraje a nabývá platnosti od 30. 5. 2005 (č. j. 3112/2005/ŽPZ/Hec/0003).
Potenciálně ohrožená místa a části obcí jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. Mezi ohrožená místa patří především intravilán obcí ležící v záplavovém území vodních toků. Některé lokality jsou také ohrožovány odtokem ze svahů při přívalových srážkách.
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území SO ORP je v každé obci stanoveno několik míst omezující odtokové poměry. Mezi kritická místa patří propustky a mosty, u kterých hrozí riziko zachycení splaví nebo ucpání splaveninami a může tak dojít ke snížení průtočného profilu vodního toku nebo k úplnému vybřežení toku z koryta.
Místa omezující odtokové poměry na území SO ORP Krnov
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Obce na území SO ORP Krnov jsou ohrožovány při intenzivních srážkách přívalovými povodněmi především v oblastech s intenzivnějším zemědělstvím, kde hrozí splachy z polí. Často dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích, k ucpání propustků a omezení či úplnému znemožnění dopravy, což dále zhoršuje nastalou situaci.
Místa ohrožená přívalovou povodní v SO ORP Krnov
Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů
Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (větší než 3,4 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (větší než 39 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (větší než 4,9 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000.
Na území SO ORP Krnov bylo stanoveno 88 kritických bodů. Nejvíce se jich nachází na území města Krnov a to 16. Dále ve městě Město Albrechtice je 12 a Holčovicích 11. Šest bodů je v obci Hošťálkovy, a Lichnov. Pět bodů je v Branticích a Jindřichově. Čtyři kritické body jsou v obci Třemešná a Heřmanovice. Po třech bodech je v Liptáni, Petrovicích a Slezských Rudolticích. Dva body se vyskytují v obcích Bohušov a Krasov. Jeden bod se pak vyskytuje v obci Čáková, Dívčí Hrad, Janov, Úvalno, Vysoká a Zátor.
Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha
V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území SO ORP Krnov. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.
Odtokové linie s plochou sběrného povodí větší než 5 ha na území SO ORP Krnov
Ledové jevy
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, vodní tok Opavice (v k. ú. Město Albrechtice) ve správním území ORP Krnov mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Nebezpečné ledové jevy mohou ovlivnit nebo způsobit povodeň na všech tocích. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce toku – Povodí Odry, státní podnik, Lesy ČR, s. p. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi ORP.
Místa výskytu ledových jevů na území SO ORP Krnov
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na území SO ORP Krnov se nachází množství vodních nádrží, které jsou bez zařazení do TBD kategorie. Většinou se jedná o rybníky nebo nádrže sloužící k zásobení průmyslu vodou.
Mezi významné vodní díla, které se nachází na území SO ORP Krnov patří Lichnov - Poldr II (III. kategorie TBD) a VD Pocheň (III. kategorie TBD).
Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové podmínky na území SO ORP Krnov
Protipovodňová opatření
Na území SO ORP Krnov se nachází několik protipovodňových opatření. Jedná se především o ochranné hráze na řece Opavě, zpevnění břehů nebo retenční přehrážky. V Lichnově se na blízkých svazích nachází několik suchých poldrů, které tuto obec chrání před hrozbou přívalovcýh povodní.
Protipovodňová opatření na území SO ORP Krnov