Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Přirozená povodeň na vodních tocích Cidlina, Mrlina
U těchto vodních toků hrozí zejména regionální povodeň vzniklá v důsledku silných srážek s vysokými denními a vícedenními úhrny (letní povodeň), tání sněhu a srážky (zimní a jarní povodeň).
Povodeň tohoto typu lze celkem úspěšně předvídat na základě hydrometeorologické předpovědní služby. Nejčastější výskyt v jarních až letních měsících, případně podzimních měsících. Průtoky jsou sledovány v hlásných profilech kategorie A, B a C. S ohledem na reálné postupové rychlosti a doběhové doby a existující monitorovací systém VH dispečinku Povodí Labe a prognózy srážek ČHMÚ podle matematického modelu ALADIN, lze vývoj povodně předvídat a činit potřebná opatření jak na úrovni obcí, tak na úrovni PK ORP.
Při povodňových stavech na vodních tocích Cidlina, Mrlina může voda na mnoha místech vybřežovat na okolní pozemky a zaplavovat nemovitosti (pozemky a stavby) po delší dobu (desítky hodin až dny).
Místa omezující odtokové poměry jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry
Přirozená povodeň na dalších drobných vodních tocích
U drobných vodních toků hrozí zejména lokální letní povodeň z krátkodobých přívalových srážek velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin), tzv. „přívalová povodeň“, jejíž jádro postihne území některé z obcí, nebo více obcí ve správním obvodu SO ORP Jičín. Na většině drobných vodních toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách jsou obce ohrožovány splachy z polí nacházejících se na svazích, kdy dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích.
Tento typ povodně se může vyskytnout pouze na menších povodích typu 2, jakým jsou drobné toky ve správě Lesů ČR, s. p. a Povodí Labe, státní podnik nebo jejich přítoky. U těchto drobných toků má povodeň náhlý, rychlý a krátkodobý průběh. Povodně se vyskytují převážně po letních přívalových srážkách lokálního charakteru, případně po náhlém oteplení a tání sněhu v jarním období.
Tyto povodňové situace na základě předpovědní služby nelze prakticky předvídat. Proti tomuto typu povodně je obrana nemožná (extrémně rychlý průběh povodně). Vzhledem k velmi rychlému průběhu povodně na těchto tocích budou povodňové orgány řešit převážně již jen odstraňování povodňových škod. O to více by povodňová ochrana na těchto tocích měla být zaměřena na pravidelnou a účinnou prevenci (zejména důsledné provádění preventivních povodňových prohlídek).
Nejvýznamnějším specifikem všech místních vodních toků (řek, potoků i občasných toků) je neexistence možnosti ovlivňovat kulminační průtoky (výjimkou je několik drobných vodních toků, na kterých jsou vybudovány rybníky).
Pokud se voda soustředí do vodních toků, rychle plní průtočnou kapacitu jejich koryt a tím, že sbírá po cestě odtoku vše, co je odplavitelné, rychle zanáší průtočné profily propustků a mostů a vybřežené vody u těchto objektů zaplavují přilehlé nemovitosti. Takovéto povodně rychle odeznívají (během hodiny, či několika hodin) a je obtížné, ba nemožné, se na ně připravit a účinně jim čelit (v těchto případech je významná hlavně prevence spočívající v pravidelných a důsledných povodňových prohlídkách, případně v realizaci takových protipovodňových opatření, která působí zcela automaticky - např. zpětné klapky na kanalizačních přípojkách a výustích apod.).
Nebezpečí vzniku povodní přináší též zimní období, kdy často koryta drobných vodních toků zcela promrzají, jsou vyplněna ledem a navíc může dojít k jejich zavátí sněhem z okolních pozemků. V případě, že pak dojde k náhlé oblevě a současně i dešťovým srážkám, stačí i běžné soustředění odtoku do vodotečí k tomu, aby vody z nich vybřežovaly na okolní pozemky a zaplavovaly okolní nemovitosti. Velmi nebezpečná je pak zejména situace, kdy vybřežené vody při náhlém ochlazení opět zamrznou. V takovém případě je téměř nemožné úspěšně čelit odtoku vod z povodí, i když nejsou nijak v období normální situace a počasí nebezpečné.
Nejkritičtější místa odkud přichází přívalová povodeň na území ORP Jičín jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry
Zimní povodeň způsobena ledovými jevy na tocích
Tvorba ledových nápěchů a ledových zácp i při relativně menších průtocích se vyskytuje v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů. Při dlouhodobějších mrazech vzniká ve vodních tocích ledová kaše z vnitrovodního ledu i dnový led. Dnový led je schopen vytvářet ledové prahy, které fungují jako rostoucí pevné jezy. Společně se tvoří i břehový led a ledová kaše. Výsledkem těchto jevů je extrémně zaledněné koryto. V případě oteplení se nejdříve uvolní dnový led a to může způsobit průtokovou vlnu spojenou s transportem ledové hmoty. Za velkého průtoku ledové kaše nebo tříště dojde po určité transportní vzdálenosti k ucpání koryta, vytvoří se ledový nápěch z ledové hmoty, která vzdouvá hladinu natolik, že může dojít k rozlití mimo koryto. Když bariéra (kaše, tříště, ker) povolí vzrůstajícímu tlaku zadržované vody, vznikne vlna, která se na svém postupu zplošťuje a ztrácí svoji sílu. Cyklus se může kaskádovitě opakovat a nabývat tak na ničivosti minimálně v korytě toku.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří vodní toky ve správním území ORP Jičín mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Zaznamenané povodně
Povodeň v Jičíně v roce 2012 byla způsobena kombinací prudkého tání sněhu a ledových jevů na řece Cidlině. Po období silných mrazů došlo k náhlému oteplení doprovázeného deštěm. Sníh z okolních kopců (včetně oblasti k Jizerským horám a Krkonoším) rychle roztál a voda začala rychle plnit koryta vodích toků, která měla místy zúžený průtočný profil v důsledku ledových nápěchů. Na vodoměrné stanici Jičín hladina dosáhla 79 cm, což odpovídalo 2. SPA. Povodeň v roce 2012 v Jičíně nezpůsobila rozsáhlé škody na obytných budovách, ale projevila se lokálně zaplavením luk a zahrad a sklepů.
Další zvýšení vodních stavů na vodních tocích v SO ORP Jičín bylo zaznamenáno v roce 2013 na vodních tocích Cidlina, Mrlina, Javorka. Na přelomu května a června zasáhly ČR velmi vydatné a vytrvalé deště. Na řece Cidlině v Jičíně byla zaznamenána výška vodní hladiny 70 cm, což odpovída 2. SPA. Průtok činil asi 40 m3.s-1. V Nemyčevsi na Cidlině došlo k zaplavení zahrad a několika budov. K rozsáhlým rozlivům mimo koryto Cidliny došlo v oblasti Vysokého Veselí. V obci Cholenice vlivem přívalových srážek a následnému splachu z polí došlo k vybřežení vodní nádrže Bolševik, což mělo za následek zaplavení studní, několika objektů a zahrad občanů. Povodní 2013 byl významně zasažen také vodní tok Mrlina, kde byl na hlásném profilu Kopidlno překročen 3. SPA a došlo k rozlivům v intravilánu obce Kopidlno. Příčinou povodně ve městě Kopidlně bylo nadměrné množství dešťových srážek a protržení hráze Liběšického rybníka. Výrazně horší byla však situace na dolním toku Mrliny, mimo SO ORP Jičín, kde se voda dostávala přes hráze do okolních obcí. Hlásný profil Lázně Bělohrad (Javorka) zaznamenal vodní stav 166 cm a byl překročen 3. SPA. Nejkritičtější situace na Javorce nastala pod Lázněmi Bělohrad, kde po soutoku
s rozvodněnými drobnými vodními toky (Lukavecký potok, Heřmanka a Dubovec), došlo k masivním rozlivům mezi obcemi Šárovcova Lhota až Ostroměř, zde přesáhl kulminační průtok úrovně Q100 .
Vletech 2016 a 2018 došlo k několika lokálním bleskovým povodním z přívalových srážek. V březnu 2016 došlo k zaplavení několika domů v obci Nemyčeves v důsledku tání sněhové pokrývky a vydatných dešťů a následnému ucpání odtokového kanálu.
Při povodni v září 2024 nebyly zaznamenány významnější škody, zaplaveny byly především plochy mimo zástavbu. V profilu Jičín - Cidlina byl zaznamenán vodní stav 77 cm, což odpovída 2. SPA.