Povodňový plán města Odry



Odtokové poměry

Vodní tok Odra má na území města Odry oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 76.4 - 93.8 ř.km, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Moravskoslezského kraje a nabývá platnosti od 25. 3. 2003 (č. j. ŽPZ/3558/03). Dne 8. 5. 2014 došlo k aktualizaci části záplavového území v úseku ř.km 84.31 - 92.35, která byla vyhlášena Krajským úřadem Moravskoslezského kraje (č. j. MSK 71308/2014). 
Vodní tok Vítovka má na území města Odry oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0.80 - 3.26 ř.km, které bylo vyhlášené Městským úřadem Odry a nabývá platnosti od 30. 12. 2013 (č. j. MěÚO/2588/2013). 
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Odry. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.

Odtokové poměry dále ovlivňují:

  • ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů
  • větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
  • sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích, zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
  • výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území města Odry bylo stanoveno množství míst, která mohou omezovat odtokové poměry - nejčastěji se jedná o mosty, lávky, propustky. Problematické místa se nachází v blízkosti přítoků Odry, kde je vybudováno množství látek, energomostů nebo silničního přemostění, které v případě povodní tvoří překážky v korytě. 
Místa omezující odtokové poměry na území města Odry

Místa omezující odtokové poměry v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.


 Místa omezující odtokové poměry


Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území města Odry byla stanovena tři místa, která jsou ohrožena přívalovou povodní - jedná se o místa severovýchodně od intravilánu Oder. 
Místa ohrožená přívalovou povodní na území města Odry

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000.

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území města Odry metodou kritických bodů

Na území města Odry bylo stanoveno celkem jedenáct kritických bodů. Charakteristiku jednotlivých bodů lze najít v tabulce níže. 

Charakteristika kritických bodů na území města Odry

Kritický bod Průměrný sklon (%) Podíl orné půdy (%) Plocha povodí kritického bodu (ha)
20107664 8,086 67,459 75,150
20107714 16,808 57,288 65,380
20106268 13,386 62,428 60,040
20106260 15,220 43,154 491,200
20106262 12,177 77,997 77,270
20106255 13,090 37,862 533,590
20106270 12,428 41,677 325,870
20104599 17,002 11,981 116,820
20104604 18,837 4,615 133,930
20104594 20,228 9,556 119,620
20106278 4,564 99,970 31,570

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území města Odry. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území města Odry

Ke sledování vývoje přívalových povodní slouží následující odkazy:

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, patří toky ve správním území města Odry mezi kritické. Dále je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích. 
Místa výskytu ledových jevů na území města Odry

Místa výskytu ledových jevů v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

  • vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku
  • jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům
Na území města Odry se nachází několik větších vodních nádrží, jedná se především o rybníky na jihu katastru (Trněný, Travný, Emauzský, Vražedný, Cíp), které však neovlivňují povodňové stavy v intravilánu Oder. Vodní nádrže Vítovka, Barnov a poldr Vladař, však významnou měrou mohou ovlivnit průběh povodně. Více informací v kap. Zvláštní povodeň. 
  • Nádrž Barnov se nachází na území Vojenského újezdu Libavá. Vlastníkem a provozovatelem je Vojenské lesy a statky ČR, s.p. V případě zvláštní povodně by došlo k zaplavení nemovitostí podél Odry v části Klokočůvek. Rozsah ohrožení, případně rozsah záplavového území, ale nebyl vypracován. 
  • Nádrž Vítovka se nachází na východně od intravilánu části Vítovka. Vlastníkem je město Odry a nájemcem je Český rybářský svaz – místní organizace Vítkov. V případě zvláštní povodně by došlo k zaplavení objektů podél toku Vítovka. Rozsah ohrožení, případně rozsah záplavového území, ale nebyl vypracován. 
  • Poldr Vladař se nachází v severně od Oder v polích. Vlastníkem je město Odry. Působí retardačně v případě zvýšeného průtoku na údolnici způsobeném přívalovými srážkami.
Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území města Odry

Vodní díla v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 

Protipovodňová opatření

Na území města Odry jsou vybudována protipovodňová opatření. Jedná se především o hráze, které se nachází na obou březích řeky Odry. Na území města je vybudovaný taky poldr Vladař, který chrání intravilán města před přívalovými srážkami. Více viz tabulka níže.
Protipovodňová opatření na území města Odry