Zvláštní povodeň
Zvláštní povodeň je povodeň způsobená umělými vlivy. Obecně se jako příčina k protržení hráze zvažuje několik způsobů:
- technická příčina havárie díla
- silné zemětřesení
- letecká katastrofa - pád středně velkého nebo velkého letadla do hráze
- válečný konflikt
- teroristický útok
Na vodních tocích na území městského obvodu se nenachází žádná vodní díla. Avšak výše na vodních tocích se nachází nádrže Štěpán a Hlučínské jezero, které by v případě havárie mohly být pro území městského obvodu Martinov ohrožující.
VD Slezská Harta
Výstavba údolní nádrže na Moravici u obce Slezská Harta byla realizována na základě úvah o nutnosti posílení níže ležícího vodárenského zdroje Kružberk. Postupně byl účel nádrže rozšířen i o příznivé ovlivnění jakosti surové vody pro vodárenské účely, nadlepšení průtoků na Moravici, Opavě i Odře, umožnění odběrů vody pro průmysl a o využití vodní energie. Stavba byla zahájena v roce 1987, a dokončena v roce 1997. Napouštění nádrže začalo počátkem roku 1996 a bylo ukončeno v roce 1998.
Kamenitá hráz se šikmým středním jílovým těsněním, dvoustupňovým filtrem a přechodovou zónou má celkový objem 2 528 tis. m3. Hráz je zavázána do skalního podloží injekční štolou, na pravém břehu zavazovací stěnou. Podloží je těsněno injekční clonou do hloubky 10 až 55 m. Funkční objekty jsou situovány k levému břehu. Vtokový a odběrný objekt tvoří mokrá věž, odběr surové vody je umožněn ze čtyř horizontů. Součástí díla je vodní elektrárna se dvěma Francisovými turbínami o výkonu 2,75 a 0,4 MW.
Základní technické údaje VD Slezská Harta:
- povodí nádrže: 464,1 km2
- délka hráze v koruně: 540,0 m
- výška hráze: 64,8 m
- celkový objem nádrže: 218,7 mil. m3
- zásobní letní: 182,0 mil. m3
- zásobní zimní: 186,2 mil. m3
- retenční letní: 29,2 mil. m3
- retenční zimní: 24,9 mil. m3
- stálý: 7,6 mil. m3
- délka záplavy: 9,0 km
- údolí Moravice: 13 km
- údolí Černého potoka: 3,5 km
- šířka záplavy: 1,7 km
- zatopená plocha: 870 ha
- zaručený odtok: 3,95 m3/s
VD Kružberk
Vodárenská nádrž na řece Moravici u Kružberka byla vybudována v letech 1948 až 1955 jako první údolní nádrž v povodí Odry. Původní záměr převážně energetického využití průtoků Moravice byl přes úvahu o nalepšení průtoků pro zásobení ostravského průmyslu vodou s ohledem na rostoucí potřeby pitné vody změněn na využití pro vodárenské účely. Po vybudování výše ležící nádrže Slezská Harta, s níž nádrž Kružberk úzce spolupracuje v kaskádě, plní následující úkoly: zajištění dodávky surové vody po vodárnu v Podhradí v dostatečném množství i kvalitě, nalepšování průtoků na Moravici, Opavě a Odře a vytvoření lepších podmínek pro život v tocích a umožnění průmyslových odběrů z nich.
K umožnění dodávky vody do úpravny v Podhradí slouží tlakový přivaděč délky 6,6 km o průměru 2,4 m, na jehož konci je kromě odběru na úpravnu špičková elektrárna s instalovaným výkonem 7 MW. Doplňkově je také na nádrži vyráběna na dvou turbínách o výkonu 2×100 kW el. energie. Významnou funkcí celé kaskády je povodňová ochrana. Transformací povodňové vlny je snížena kulminace stoleté vody z 257 m3/s na 50 m3/s.
Betonová tížní hráz o objemu 92 700 m3 je založena do skalního podloží tvořeného kulmskými břidlicemi, drobami a slepenci. Utěsnění podloží je provedeno jednořadou injekční clonou na hloubku 25 - 30 m. V tělese hráze jsou instalována zařízení pro sledování deformací a pohybu hrázových bloků, účinnosti drenážních vrtů, průsakových množství do hrázových chodeb a dalších parametrů, které garantují bezpečný provoz přehrady.
Součástí vodního díla je i zemní sypaná hráz o výšce 19,6 m na pravostranném přítoku Lobník, sloužící k zachycení splavenin.
V povodí nádrže jsou z důvodu uchování vhodné jakosti vody stanovena pásma hygienické ochrany.
Základní technické údaje VD Kružberk:
- povodí nádrže: 567 km2
- délka hráze v koruně: 280 m
- výška hráze: 34,5 m
- celkový objem nádrže: 35,5 mil. m3
- zásobní: 24,6 mil. m3
- retenční: 6,9 mil. m3
- stálý: 4,0 mil. m3
- délka záplavy: 9,0 km
- šířka záplavy: 0,5 km
- zatopená plocha: 280 ha
- zaručený odtok: 1,5 m3/s
Podnět pro vyhlášení SPA dává příslušnému povodňovému orgánu provozovatel vodního díla (obsluha vodního díla) při výskytu neobvyklých jevů a skutečností sledovaných v rámci obchůzek vodního díla.
Takovými jevy a skutečnostmi jsou např.:
- plnění nádrží nad max. hladinu a hrozí přelití hráze
- výskyt průsaků nebo podmáčených a zabahněných míst pod hrází, v hrázi
- eroze tělesa hráze při prudkých lijácích
- vývraty stromů na tělese hráze apod.
V případě rychlého nepříznivého vývoje zahájí obsluha vodního díla varovná a nouzová opatření k odvrácení havárie, resp. k minimalizaci škod podle vlastního uvážení.
Pokud je nebezpečí z prodlení, musí obsluha díla a povodňový orgán varovat obce na toku co nejrychleji za využití všech dostupných komunikačních prostředků.
