Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahují poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Město Miroslav bylo povodněmi zasaženo 15. 7. 2009, 3. 5. 2013, 13.–14. 9. 2014, 27. 7. 2016, 2. 9. 2018, 27. 7. a 1. 7. 2019. Vždy se jednalo o extrémní přívalové deště, které způsobily splach vody a materiálu z okolních polí.
Do intravilánu města postupuje přívalová povodeň z 5 hlavních směrů:
- severozápadně od intravilánu z lokality Vinohrádky
- západně od intravilánu z lokality Pramen Miroslávky
- jižně od ulice Údolní z lokality Nad Ramoší
- ulici Nádražní zaplavují přívalové proudy z vinohradů Weinperky
- jižní část území ohrožuje odtok vody z lokality Vinohrady
Zastavěné území místní části Kašenec je ohroženo odtokem vody ze svahu jižně pod intravilánem.
Bližší informace k místům, odkud přichází přívalová povodeň na území města Miroslav, jsou uvedeny v kapitole Odtokové poměry
