Odtokové poměry
Vodní toky Odra (ř. km 8,7 - 26,02) a Ostravice (ř. km 0,0 - 1,8) mají na území městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Moravskoslezského kraje a nabývá platnosti od 17. 12. 2018 (č. j. MSK 116486/2018).
Odra má na území městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ také v ř. km 26,02 - 38,06, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Moravskoslezského kraje a nabývá platnosti od 26. 8. 2019 (č. j. MSK 51407/2019).
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Odry. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.
Kritická místa:
V následujícím seznamu jsou uvedeny objekty, které mohou být v době povodně ohroženy, a jejich stav může přispět k vývoji povodňové situace.
Kritická místa ve správním obvodu Moravská Ostrava a Přívoz
| Název | Popis |
| Ostravice: úsek koryta toku od ústí do Odry po ústí Lučiny | po celé délce je nebezpečí vzniku nátrží břehů, zaplavení a poškození místní komunikace |
| Ostravice: úsek koryta toku v ř. km 4,600 - 5,000 | na levé bermě dochází k zaplavení účelové komunikace podél areálu Černé louky s možností přímého ohrožení konstrukce vozovky |
| Ostravice: úsek koryta toku v ř. km 5,340 | železniční most OKD je převýšen nad Q100 jen 48 cm z požadovaných 100 cm |
| Ostravice: úsek koryta toku v ř. km 5,827 | železniční most je převýšen jen 57 cm z požadovaných 100 cm, jedná se však o max. možnou výšku, na kterou byl most již upraven vzhledem k možnostem rekonstrukce kolejí |
| Odra: úsek koryta toku od ústí Ostravice po pohyblivý jez Lhotka | po celé délce je nebezpečí vzniku nátrží břehů |
| Odra: úsek koryta toku v ř. km 13,400-13,500 | ohrožení Ústřední čistírny odpadních vod, úsek pravobřežní hráze v prostoru ÚČOV bez převýšení |
| Odra: úsek koryta toku v ř. km 11,830-12,180 | na pravém břehu ohroženy objekty koksovny a část zástavby městského obvodu Přívoz zaplavením a zpětným vzdutím Černého příkopu |
| Odra: úsek koryta toku v ř. km 14,940 | pohyblivý jez Lhotka - obsluha postupně sklápí obě klapy, aby hladina byla mezi čtením latě 220 až 270 cm |
| Černý Příkop: úsek koryta toku v ř. km 0,000 - 2,810 | ohrožení zpětným vzdutím Odry |
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích, zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Mezi kritická místa se všeobecně řadí mosty, můstky, lávky a zatrubnění toku s nedostatečnou průtočnou kapacitou. Při snížení průtokové kapacity nebo ucpání dochází k zpětnému vzdutí a vybřežení vody z koryta toku.
Místa omezující odtokové poměry na území městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Na území městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz se nenachází žádná místa, která by mohla být ohrožena přívalovou povodní.
Místa ohrožená přívalovou povodní na území městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz
Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů
Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro území ČR v měřítku 1: 500 000.
Na území městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz nebyl stanoven žádný kritický bod.
Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha
V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.
Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům
Na území městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz se nachází pouze jedna menší vodní nádrž a dva jezy na řece Odře - jez Přívoz a jez Lhotka.
Pohyblivý jez - Přívoz
Aby nedocházelo k nerovnoměrnému namáhání vývaru a podjezí, manipuluje se s klapkami rovnoměrně (obě se současně sklápí nebo vztyčují). Přes vztyčené klapky nesmí přepadat paprsek vody vyšší než 0,5 m.
Nejpozději od přítoku (cca 22,5 m3/s) se klapky postupně sklápí a v nadjezí se udržuje hladina na kótě 200,84 - 201,34 m n. m. (čtení na lati 150 - 200 cm) a to až do úplného sklopení klapek (při kótě 201,34 m n. m. průtok přes jez cca 150 m3/s). Při dalším zvyšování přítoku se již nedodržuje hladina 201,34 m n. m., hladina v nadjezí dále stoupá a při ovlivněném průtoku Q100 dosáhne úrovně 205,00 m n. m. (čtení na lati 566 cm).
Před zahájením spouštění klapek obsluha jezu požádá vlastníky MVE, aby zvedli soustrojí a umožnili tím spuštění levé klapky. V případě, že nebude možné zvednout soustrojí, obsluha jezu informuje vedoucího VHP Ostrava a vodohospodářský dispečink.
Po úplném sklopení klapek a dosažení kóty hladiny 201,34 m n. m. (čtení na lati 200 cm) a zvyšující se tendenci přítoku (cca 150 m3/s) informuje obsluha jezu Provoz Koksovny Svoboda.
Při opadávání povodně se manipuluje v opačném pořadí.
S vodním dílem se v případě povodně manipuluje dle schváleného PMŘ.
Pohyblivý jez - Lhotka
Aby nedocházelo k nerovnoměrnému namáhání vývaru a podjezí, manipuluje se s klapkami rovnoměrně (obě se současně sklápí nebo vztyčují). Maximální výška přepadajícího paprsku vody přes vztyčené klapky je 0,5 m.
Při dosažení 70 % sklopení klapek (cca 210 m3/s ) a potřebě dalšího sklápění se z důvodu ochrany pohyblivých částí jezu uvolní brzdy pohonu a klapky se ponechají ve vznosu. Při dalším zvyšování přítoku hladina v nadjezí již překročí kótu 204,51 m n. m. a dále stoupá a při ovlivněném průtoku Q100 dosáhne úrovně 207,02 m n. m. (čtení na lati 521 cm).
Výše uvedenou manipulací dojde k ovlivnění kapacity jezu hlavně pro průtoky s větší četností opakování. Při ovlivněném průtoku Q100 se započtením vlivu levobřežní inundance je ovlivnění již minimální (cca 3 cm).
Při opadávání povodně a poklesu hladiny v nadjezí na kótu 204,51 m n. m. se klapky připojí k pohonu a postupně se zvedají.
Při povodňových průtocích musí obsluha odběrného zařízení BorsodChem MCHZ, s. r. o. sledovat hladinu v usazovací nádrži a manipulací udržovat hladinu v usazovací nádrži na takové výši, aby byly zabezpečeny odběry a zároveň nedošlo k překročení maximální přípustné hladiny v usazovací nádrži. Maximální přípustná hladina v usazovací nádrži je na kótě 206,61 m n. m. (čtení na lati 480 cm). Při této kótě je průtok v Odře cca 730 m3/s.
S vodním dílem se v případě povodně manipuluje dle schváleného PMŘ.
Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz
Protipovodňová opatření
Na území městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz se nachází čtyři protipovodňová opatření. Jedná se o ochranné hráze na vodních tocích Odra a Ostravice.
Protipovodňová opatření na území městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz