Charakteristika zájmového území

Moravské Budějovice jsou město na jihozápadě Moravy v okrese Třebíč v kraji Vysočina. Leží devatenáct kilometrů jižně od Třebíče, na dopravní spojnici mezi Jihlavou a Znojmem na potoce Rokytka. Střední nadmořská výška města je 465 metrů. Jsou také obcí s rozšířenou působností. K 1. 1. 2026 bylo ve městě evidováno 7 079 obyvatel. Rozloha města je 3 713,1 ha.

Většina území města je využívána zemědělsky, zalesněná je jen část na jihozápadním okraji území města u rybníků Hrachovec a Nový Hrachovec. Další izolovaný les je na severovýchodním okraji území města. Na západním a severním okraji zastavěného území města se nachází průmyslové areály. Drobnější průmyslové areály se nachází i na okrajích částí města.

Většina území města se nachází ve výšce kolem 450 metrů, severní okraj území města se nachází na úbočí Lukovské hory v cca 500 metrech, západní okraj území města je zalesněný a nachází se také kolem cca 500 metrů. Na jihozápadním okraji území města se nachází vrcholy Špitálka (519 metrů), Budějovický kopec (504 metrů) a Kopeček (513 metrů). Na severním okraji území města se nachází těsně za hranicemi Lukovská hora (530 metrů) a dále i Svatý Vít (557 metrů), u hranic se také nachází Heřmanský kopec (470 metrů). Pod Lukovskou horou se nachází Jeskyně na Lukovské hoře. Těsně za západním okrajem města se nachází kopec Velký Radvan (548 metrů) s vysílači.

Zastavěné území města se nachází na severním okraji území města. Území města je výrazně rozlehlejší ze západu na východ, než ze severu na jih. Mírně na jihozápad od zastavěného území města se nachází židovský hřbitov, těsně za jižní hranicí území města se nachází část Krnčic, na jihovýchodě se u silnice I/38 nachází část města Vesce, severněji i část města Lažínky, těsně za severní hranicí území města se nachází malá chatová oblast. Na západním okraji území města se nachází část města Vranín a na západní hranici areál vysílače na kopce Velký Radvan. Těsně za jihozápadní hranicí území města se nachází samota Na Ostrůvku, jihozápadně od zastavěného území města se nachází osada Kosová, Fialova Hájenka a velká chatová osada u rybníka Nový Hrachovec. Na jižním okraji území města se nachází část města Jackov. Těsně za západní hranicí území města se nachází zastavěná oblast Litohoře.

Území města Moravské Budějovice

Geomorfologické a geologické charakteristiky

Geomorfologicky náleží zájmové území do provincie Česká vysočina. Území dále spadá do soustavy Česko-moravská soustava, podsoustavy Českomoravská vrchovina, celku Jevišovická pahorkatina. Dále na východě do podcelku Jaroměřická kotlina, okrsek Moravskobudějovická kotlina a  na západě Bítovská pahorkatina, okrsek Dešovská pahorkatina.

Okrsek Moravskobudějovická kotlina je geomorfologický okrsek v jižní části Jaroměřické kotliny. Jedná se o sníženinu s plochým pahorkatinným reliéfem o rozloze 225,35 km². Geologické podloží tvoří na severovýchodě převážně žuly a syenity třebíčsko-meziříčského masivu, ve zbývající části migmatity a pararuly moldanubika, místy doplněné ostrůvky neogenních jezerních, říčních a mořských sedimentů. Charakteristické jsou plošiny holoroviny na rozvodích, široce rozevřená údolí řek Rokytné a Jevišovky a jejich přítoků a výskyt mocných tropických zvětralin (kaolinů). Při úpatí okrajových svahů se místy vyvinuly pedimenty. Krajina je převážně zemědělsky využívaná, jen málo zalesněná borovými a smrkovými lesíky s příměsí dubu, doplněná kulturními loukami, rybníky a mokřady. Nejvyšším bodem je Holý kopec (579,8 m n. m.).

Okrsek Dešovská pahorkatina je geomorfologický okrsek Bítovské pahorkatiny o rozloze 105,9 km². Převážně má charakter členité pahorkatiny, v jižní části přechází až do vrchoviny. Je tvořena rulami a migmatity moldanubika, ve sníženinách se místy vyskytují ostrůvky neogenních sedimentů. Charakteristické jsou rozsáhlé plošiny holoroviny, rozevřená pramenná údolí vodních toků, která se směrem po toku zařezávají do reliéfu, a hluboké průlomové údolí Želetavky se zaklesnutými meandry. Nejvyšším bodem je Suchá hora (571 m n. m.). Krajina je převážně zalesněná smrkovými a borovými porosty s příměsí buku, dubu a lípy a nachází se zde řada přírodně cenných lokalit.

Území města Moravské Budějovice z geologického hlediska tvoří především štěrky, písčité štěrky, písky s vložkami jílů, migmatit až ortorula, pararula nebo rula.

Digitální model reliéfu na území města Moravské Budějovice

Sklonitostní poměry na území města Moravské Budějovice

Struktura půdního fondu

Na území města Moravské Budějovice se vyskytují půdní typy kambizem modální, pseudoglej modální, hnědozem oglejená nebo kambizem modální mesobazická. Koryta vodních toků tvoří glej modální.

Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.

Celková rozloha řešeného území činí 3 713,1 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území města vyskytují.

Využití pozemků ve městě Moravské Budějovice (dle ČSÚ k 31. 12. 2025)

Klimatické charakteristiky

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá území města do mírně teplých klimatických oblastí MT5 a MT9.

Lokalita se tak vyznačuje přechodným charakterem mezi teplejšími nížinami a chladnějšími vrchovinnými oblastmi. Podnebí je charakteristické mírně teplým létem a mírnou zimou, přičemž oblast MT9 je obecně o něco teplejší a sušší než MT5. Průměrné roční teploty se pohybují kolem 7–8 °C a roční úhrny srážek zpravidla dosahují 550–700 mm. Sněhová pokrývka se vyskytuje pravidelně, avšak její trvání není dlouhé. Klima je vhodné pro zemědělské využití krajiny a vyznačuje se poměrně příznivými podmínkami pro vegetaci během většiny roku Následující tabulka charakterizuje klima v dané lokalitě.

Charakteristika vybraných klimatických oblastí MT5 a MT9

Klimatické oblasti na území města Moravské Budějovice