Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Na území města Litovel lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, avšak riziko je vyšší u významnějších vodních toků. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. 

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území města Litovel, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.

Historické povodně

V roce 1981 byla zaplavena jižní část Litovle – zejména ulice Cholinská a Palackého, místní části Víska a Chořelice. Ve Vísce voda protékala návsí, Chořelice byly zaplaveny celé. Dále bylo zasaženo území mezi Rozvadovicemi, Unčovicemi a Březovém.

Povodeň v červenci 1997 – V první polovině července 1997 zasáhla 1/3 území Moravy, Slezska a Východní Čechy rozsáhlá povodeň. Vlivem vydatných srážek v horských oblastech během několika dní spadlo v zasažené oblasti místy až přes polovinu ročního úhrnu. Řeky a jejich přítoky se rozvodnily na úroveň stopadesátileté až pětisetleté vody. Hladina Moravy na vodočtu v Moravičanech vystoupala na 489 cm a průtok dosahoval 625 m³/s. Litovel, kromě náměstí Přemysla Otakara a přilehlých ulic, byla zatopena celá. Rozvadovice, kromě několika domů v západní části obce, byly zaplaveny celé. V Nasobůrkách byly zaplaveny severní ulice směrem na Vísku a souběžná „U Skopalů“ až po komunikaci Alibona – kruhový objezd. Zaplaveny byly zahrady a sklepy, místy přízemí rodinných domů. Tři Dvory byly zatopeny z více jak dvou třetin. Březové bylo zaplaveno celé, kromě návsi v okolí kapličky. V Unčovicích voda zatopila severozápadní část obce směrem na Březové a zemědělské družstvo.

Povodně v roce 1999 – V roce 1999 se vyskytly dvě povodňové situace, v březnu a v listopadu. Na vodočtu v Moravičanech bylo naměřeno v březnu 175 m³/s a v listopadu 199 m³/s. Nejvážnější rozlití bylo před budovou mlýna ve Vísce, dále rozlití přes pravý břeh Mlýnského potoka na pole mezi Vískou a železničním náspem u stanice Litovel předměstí, zatopení části ul. Nasobůrské v Litovli, zatopení Velkého Pastviska, Šargounu, Karlova a přilehlých lokalit. V neposlední řadě zaplaven levobřežní konec obce Březové.

Povodně v lednu 2003 – V lednu 2003 vystoupala voda na vodočtu v Moravičanech na 381 cm, průtok dosahoval 271,1 m³/s, v této době se rozlila Malá voda a Mlýnský potok za Vískou, voda se zastavila cca 5 cm od železničního svršku Litovel předměstí. Zaplavena ul. Nasobůrská, na ul. Dukelské zaplaveny zahrádky, dále zatopení Velkého Pastviska, Šargounu a Karlova. Ledová tříšť a spadlé stromy zatarasily Mlýnský potok, došlo k zatopení prostoru Šargounského mlýna, zvažoval se odstřel, ale od toho bylo upuštěno, neboť hrozilo zaplavení obce Březové.

Povodeň na jaře 2006 – Na jaře roku 2006 byla povodňová událost v Litovli jedna z nejvážnějších a nejrozsáhlejších po povodni v červenci 1997. Hladina Moravy dosáhla na vodočtu v Moravičanech 407 cm. Došlo k zaplavení ul. Nasobůrská, Kollárova, Vodní, Kosmonautů, Čihadlo, Šargounská, Komárov, Loštická, podjezd Víska – Sobáčov, komunikace Litovel – Šargoun (průjezd uzavřen), zatopena železniční stanice ČD Litovel. Došlo k zahlcení přečerpávací stanice ČOV, pravděpodobně z důvodu odstranění poklopů místní kanalizace. Došlo k uzávěrce silnic Litovel – Nové Zámky – Nové Mlýny – Řimice. Na hrázi ve Vísce hrozilo přelití, proto bylo prováděno navýšení hráze hnojem. Současně byly prováděny opravy a stavba hrází z písku. Přetekla hráz na hlavním toku do ulice Kysucká, ulice byla uzavřena. Bylo řešeno narušení hráze na ul. Nábřežní. Přetekla voda z hlavního toku do ul. Šmakalova, Žerotínova a Hrnčířská – úseky uzavřeny pro dopravu. Z kanalizace prosákla voda na sídliště Vítězná. Z důvodu zaplavení byla uzavřena ulice Palackého včetně budované okružní křižovatky. Byla zatopena místní část Chořelice a Rozvadovice. Tři Dvory byly od východu, směrem od Litovle, ohrožovány vodou, ale do obce se nedostala. Na ohrožených místech byly postaveny pytlové hráze jak na březích toků, tak u nemovitostí občanů. Ke zlepšení situace a postupnému odvolání SPA došlo po 10 dnech povodňových událostí.

Povodeň v červnu 2010 – Povodňová situace nastala počátkem června 2010. Morava v Moravičanech kulminovala na hodnotě 360 cm s průtokem 177 m³/s. V Litovli hladina dosáhla 3. SPA. Zatopeny byly níže položené objekty v okolí toku a sklepní prostory, ale k významnějšímu rozlití do zástavby města nedošlo. V katastru města mimo zástavbu byly postupně zaplaveny lužní lesy, pole, louky a zahrady. Taktéž infrastruktura nebyla významně zasažena a poškozena.

V červnu 2013 došlo ve Třech Dvorech k zaplavení areálů firem ADRIANA a ORRERO, po vytrvalém dešti, splachy z polí směrem od Červenky.

V září 2024 zasáhla povodeň město Litovel. Vznikla po několika dnech velmi silných dešťů, které výrazně zvýšily hladinu řeky Moravy. Povodňová vlna dorazila do města hlavně v noci z 15. na 16. září a voda rychle zaplavila ulice, sklepy i přízemí domů, místy až do výšky kolem jednoho metru. Nejvíce postižené byly části města blízko řeky a jejích ramen, kvůli čemuž bylo město na čas částečně neprůjezdné a hasiči museli evakuovat některé obyvatele. Povodeň způsobila značné škody na domech i infrastruktuře.