Odtokové poměry

Vodní tok Porubka má na území městského obvodu Krásné Pole oficiálně stanoveno záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 7,0 - 13,776 , které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Moravskoslezského kraje a nabývá účinnosti od 3. 11. 2023 (č. j. SMO/505775/23/OŽP/Ktr). 

Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Porubky. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích, zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Mezi kritická místa se všeobecně řadí mosty, můstky, lávky a zatrubnění toku s nedostatečnou průtočnou kapacitou, případně umělé a živé ploty postavené přes koryto toku. Při snížení průtokové kapacity nebo ucpání dochází k zpětnému vzdutí a vybřežení vody z koryta toku. Mezi kritická místa můžeme dále řadit i oblasti se zvýšenou pravděpodobností vzniku povodňové situace - místa situovaná velmi nízko nad hladinou blízkých vodních toků a vodních děl, oblasti v bezprostřední blízkosti břehů apod.  Na území městského obvodu Krásné Pole lze kritické lokality rozčlenit do těchto oblastí:

• Mešnice: lokalita „Nad Mlýnkem“ (v blízkosti soutoku s toky Opusta Benův p.)
• Porubka: chatová osada „paseky“
• LP Porubky: ul. Branecká – mostky a lokality v blízkosti toku

Místa omezující odtokové poměry na území městského obvodu Krásné Pole

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území městského obvodu Krásné Pole nebylo stanoveno žádné místa, které by bylo ohroženo přívalovou povodní.

Místa ohrožená přívalovou povodní na území městského obvodu Krásné Pole

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (větší než 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (větší než 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (větší než 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1:500 000. 

Na území městského obvodu Krásné Pole nebyl stanoven žádný kritický bod.

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí větší než 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí větší než 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území městského obvodu Krásné Pole. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí větší než 5 ha na území městského obvodu Krásné Pole

 Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území městského obvodu Krásné Pole mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.

Místa výskytu ledových jevů na území městského obvodu Krásné Pole

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům

Na území městského obvodu Krásné Pole se nachází dvě vodní díla. Jedná se o Benův rybník, situovaný na Benově potoce v západní části území a rybník Mešnice v severní části území na toku IDVT 10212314. Nádrže nepředstavují pro území městského obvodu významné riziko. 

Vodní díla ovlivňující odtokové poměry na území městského obvodu Krásné Pole

 Vodní díla

Protipovodňová opatření