Odtokové poměry

Vodní tok Divoká Orlice má na území města Kostelec nad Orlicí oficiálně stanoveno záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 45,347 - 57,932, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Královéhradeckého kraje a nabývá účinnosti od 13. 12. 2021 (č. j. KUKHK – 24770/ZP/2021-9).

Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Divoké Orlice. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.

K ohrožení města dochází tokem Divoká Orlice, který město ohrožuje zaplavením nebo energií proudící vody. Ohrožení může být umocněno plovoucími ledovými krami nebo kládami. Dalším zdrojem povodňového ohrožení je Štědrý potok. Ten ohrožuje přilehlé obytné domy a dochází k zaplavení silnice na Tutleky. Ohrožení přichází i z vodního toku Lhotský potok v Kostelecké Lhotě, která spadá pod Kostelec nad Orlicí. V případě vybřežení může ohrozit obytnou zástavbu v těsné blízkosti vodoteče. V případě silných přívalových srážek o vydatnosti větší než 150 mm/m² může dojít k vybřežení velice rychle.

Dle Směrnice Evropského parlamentu a Rady o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik byly vytvořeny mapy povodňového nebezpečí a ohrožení. Více na https://www.mzp.cz/mapy_povodnove_ohrozeni_rizika/index.html.

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů. 
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Na území města Kostelec nad Orlicí bylo stanoveno deset míst, která mohou omezovat odtokové poměr. Jedná o mosty a jez.

Místa omezující odtokové poměry na území města Kostelec nad Orlicí

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území města Kostelec nad Orlicí byla stanovena čtyři místa, která jsou ohrožena přívalovou povodní - severní část města nad areálem cihelny, na východě města na poli, na jihu města u zemědělského areálu a u Lhotského potoka na západě města. Všechny tyto lokality jsou současně také místy, kde byl stanoven kritický bod.

Místa ohrožená přívalovou povodní na území města Kostelec nad Orlicí

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (větší než 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (větší než 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (větší než 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1:500 000. 

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území města Kostelec nad Orlicí metodou kritických bodů

Na území města Kostelec nad Orlicí byly stanoveny čtyři kritické body:

• Kritický bod 10103771 -  areál Cihelny Kinský, s. r. o.
• Kritický bod 10103782 - pole východně od města.
• Kritický bod 10103800 - povodí vodního toku Lhotský potok v ř. km 7,5.
• Kritický bod 10104779 - lokalita Kostelecká Lhota - Forberk, povodí Lhotského potoka v ř. km 3,25.

Charakteristika kritických bodů na území města Kostelec nad Orlicí

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí větší než 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí větší než 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území města Kostelec nad Orlicí. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí větší než 5 ha na území města Kostelec nad Orlicí

Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území města Kostelec nad Orlicí mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.

Místa výskytu ledových jevů na území města Kostelec nad Orlicí

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.

Na území města Kostelec nad Orlicí se nachází pět vodních děl. Důležitou roli pro území města hraje jez nacházející se ve městě na toku Divoká Orlice (souřadnice GPS: 50.1141 s. š., 16.2186 v. d.) Jez může ovlivňovat průtok při povodňových situacích. Na vodním toku Divoká Orlice se ve městě Kostelec nad Orlicí nenachází žádná významná vodní nádrž. Průběh povodně však může významně ovlivnit situace na VD Pastviny, které se nachází zhruba 20 km východně od města Kostelec nad Orlicí na vodním toku Divoká Orlice na ř. km 55,0. Na území města Kostelec nad Orlicí se také nachází několik neregulovaných vodních nádrží, které ale nemají na průběh povodňové vlny významný vliv.

Jez Kostelec nad Orlicí

Jez se skládá ze dvou pevných částí, každá o délce 12,5 m a ze střední, 6 m široké štěrkové propusti hrazené stavidlem. Kóta koruny pevného jezu je 272,05 m n. m., práh štěrkové propusti v úrovni 271,05 m n. m. Výška stavidla štěrkové propusti je 1,0 m. Pevné části jezu jsou ze železobetonu s přelivnou hranou ve tvaru táhlé sinusoidy se zaoblenou korunou. Práh štěrkové propusti je proveden jako betonový skluz, opevněný kamennou dlažbou. Kóta uzavíracího prahu pod jezem je 269,67 m n. m. Hrazená výška jezu je 2,38 m.

Před pilíře jezu je vedena manipulační lávka ocelové konstrukce, na níž jsou ovládací prvky zdvihacího mechanismu stavidla. V letech 1958 - 1960 při generální opravě bylo provedeno pod jezovým tělesem na místě rozrušené dlažby vývařiště v hloubce 0,8 m, střední šířce 2,0 m a délce 15,0 m.

Uzavírací práh jezu je zajištěn ocelovou štětovou stěnou z larzen, zaraženou do hloubky 3,0 m. Na levém i pravém břehu je vývar ohraničen zdí z betonového zdiva, prokládaného kamenem a obloženého řádkovým zdivem na cementovou maltu, uloženou na kamennou rovnaninu v síle 40 cm. Břehové opevnění podjezí je provedeno ze žulové dlažby 30 cm silné na cementovou maltu.

Manipulace na jezu v zimním období a při chodu ledu

V zimním období musí být stavidlová tabule štěrkové propusti pro případnou manipulaci. Dále je nutné po celé zimní období průběžně sledovat ledové jevy v jezové zdrži Kostelec nad Orlicí, tj. tvorba zámrzu hladiny v jezové zdrži, sílu ledu, chod ledových ker nebo vnitrovodního ledu apod.

V případě, že předpověď počasí ČHMÚ bude uvádět významné několikadenní oteplení, v jehož průběhu s velkou pravděpodobností dojde k uvolnění ledu a jeho následnému odchodu, je nezbytné nejprve neprodleně uvolnit stavidlo štěrkové propusti od ledové hmoty tak, aby bylo schopno manipulace. Potom bude střídavým otvíráním a zavíráním stavidla štěrkové propusti rozlámána ledová celina v nadjezí. Výše uvedená manipulace bude předem oznámena provozovateli MVE a vodoprávnímu úřadu. V případě akutního nebezpečí ledochodů provede správce toku úplné vyhražení štěrkové propusti, které ohlásí provozovateli MVE a vodoprávnímu úřadu. Toto vyhražení stavidla může za malých průtoků způsobit maximálně dvoudenní omezení nebo úplné odstavení MVE.

Při trvání akutního nebezpečí ledochodů po výše uvedené lhůtě bude o řešení zahrazení rozhodovat vodoprávní úřad za přítomnosti správce toku a provozovatele MVE.

Opětovné zahrazení stavidla do úrovně 5 cm nad dosedací práh bude provedeno po pominutí akutního nebezpečí ledochodů z úseku toku nad vodním dílem Kostelec nad Orlicí až po Litice nad Orlicí.

Seznam významných vodních děl na území města

Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území města Kostelec nad Orlicí

 Vodní díla

Protipovodňová opatření