Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

V Kyjově se povodně vyskytují poměrně pravidelně. Jedná se nejčastěji o povodně z přívalových srážek. Takový charakter měla i povodeň v roce 1970. Jednalo se o jednu z nejničivějších povodní na území bývalého okresu Hodonín. Srážková voda po extrémních deštích 9. června 1970 způsobila rozsáhlé škody v celkem 20 obcích v povodí Trkmanky a Kyjovky. V Šardicích při povodni došlo k prolomení nadloží dolu Dukla, ve kterém zahynulo celkem 34 horníků. Jedno úmrtí v důsledku povodní bylo hlášeno i z Kyjova. Výpočty bylo zjištěno, že podíl povrchového odtoku na celkovém množství spadlých srážek činil zhruba 67 %, což ukazuje na poměrně nízkou míru infiltrace srážkových vod do půdy. Důsledkem této povodně byl rovněž katastrofální odnos půdy. Povodní bylo město zasaženo rovněž v roce 1997. Poslední povodní z novější doby byla letní povodeň z roku 2010, kdy byl v Bohuslavicích vyhlášen 3. stupeň povodňové aktivity. Při této povodni došlo k naplavení dříví a klád na jezu v Boršově a snížení jeho průtočnosti. Rovněž bylo zaplaveno baseballové hřiště.

Město Kyjov bylo v minulosti několikrát postiženo povodněmi způsobenými především přívalovými srážkami, a to konkrétně v letech 1970, 1997 a naposledy v roce 2010. Při silných přívalových srážkách zde dochází k rozvodnění Kyjovky, k zaplavení sklepů, zahrad, domů a komunikací. Rozsáhlé povodně a bláto způsobují nepříjemné škody na nemovitostech. V příloze je uveden seznam objektů, které jsou pravidelně ohrožovány během povodní. 

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území města Kyjov, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.

Historické povodně

Povodeň v červnu 1970
Dne 9. června 1970 došlo vlivem intenzivních přívalových srážek k silnému vybřežení Kyjovky. Povodeň zapříčinila i smrt a velké materiální škody. Šlo o letní přívalovou povodeň, způsobenou mimořádnou lokální průtrží mračen především na Kyjovsku v oblasti Ždánického lesa. Při povodni bylo těžce poškozeno několik silnic a železničních tratí. Poslední obětí se stalo tříleté děvčátko, které spadlo v Kyjově do zatopeného sklepa. Další povodeň zasáhla město v roce 1997.

Povodňová v roce 2010
Poslední významné povodně postihly město v roce 2010, a to konkrétně 27. května a 2. června. Škody na městském i soukromém majetku byly obrovské a jejich odstraňování trvalo několik dní. Níže je uveden písemný záznam z Kyjovských novin, který popisuje tehdejší živelnou pohromu. Průběh povodní je zachycen na fotografiích níže.