Povodňový plán města Kyjov



Odtokové poměry

Vodní tok Kyjovka má na území města Kyjov oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 10,0 - 70,4, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Jihomoravského kraje a nabývá platnosti od 26. 4. 2004 (č. j. JMK 6148/2004 OŽPZ-Hm). 
Vodní tok Malšinka má na území města Kyjov stanovené oficiální záplavové území včetně aktivní zóny. Jedná o úsek mezi ř. km 0,0 - 4,517, které bylo vyhlášené Městským úřadem Kyjov a nabývá platnosti od 1. 11. 2018 (č. j. OŽPÚP78852/18/380). 
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Kyjovky a Malšinky. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.

Odtokové poměry dále ovlivňují:

  • ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů
  • větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
  • sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích, zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
  • výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Odtokové poměry ovlivňují ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. V intravilánu města se přes koryto Kyjovky i jejích přítoků nachází řada mostů a lávek, z nichž řada má kapacitu jen pro Q5 – Q10, což může způsobit výrazné problémy při povodních. 
Místa omezující odtokové poměry na území města Kyjov

Místa omezující odtokové poměry v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.


 Místa omezující odtokové poměry


Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území města Kyjov bylo stanoveno celkem šest míst, která jsou ohrožena přívalovou povodní - v místní části Nětčice se jedná o ohrožení ulic Luční, Mlýnská, Pod Lipami a Pod Vinohrady. V Bohuslavicích se ohrožena zejména část Zákostelí a Stará hora. V Boršově přívalové povodně ohrožují ulice Bukovanská, Školní a Za humny. Ve městě Kyjov se jedná o ulice Za Stadionem, Zahradní a Mezivodí. 
Místa ohrožená přívalovou povodní na území města Kyjov

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000.

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území města Kyjov metodou kritických bodů

Na území města Kyjov byly stanoveny čtyři kritické body:
  • Kritický bod 41202885 - nachází se v povodí Malšinky východně od intravilánu města Kyjov
  • Kritický bod 41202897 - nachází se jihovýchodně od intravilánu města a ohrožuje především průmyslovou oblast
  • Kritický bod 41202875 - nachází se západně od intravilánu místní části Boršov
  • Kritický bod 41203850 - nachází se západně od intravilánu místní části Bohuslavice

Charakteristika kritických bodů na území města Kyjov

Kritický bod Průměrný sklon (%) Podíl orné půdy (%) Plocha povodí kritického bodu (ha)
41203850 17,188 60,891 47,930
41202875 11,255 78,518 162,640
41202897 9,622 49,658 64,730
41202885 9,317 75,744 511,360

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území města Kyjov. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území města Kyjov - jižní část

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území města Kyjov - severní část

Ke sledování vývoje přívalových povodní slouží následující odkazy:

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, patří vodní tok Kyjovka v ř. km 55,7 - 56,67 ve správním území města Kyjov mezi kritické. Proto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích. 
Místa výskytu ledových jevů na území města Kyjov

Místa výskytu ledových jevů v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

  • vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku
  • jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům
Na území města Kyjov se na vodních tocích nenachází žádné významné vodní dílo.
Odtokové poměry Kyjovky na území města však výrazně ovlivňuje VD Koryčany, které je z hlediska TBD vodním dílem II. kategorie a může být zdrojem ohrožení i z hlediska vzniku zvláštní povodně. Významným dílem je i VD Jestřabice, které leží na Kratince a je z hlediska TBD vodním dílem IV. kategorie. 
Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území města Kyjov

Vodní díla v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 

Protipovodňová opatření

Na území města Kyjov nejsou vybudována žádná protipovodňová opatření.
Protipovodňová opatření na území města Kyjov