Povodňový plán obce Kestřany



Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

  • zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
  • letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
  • letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
  • zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Obec Kestřany byla zasažena povodněmi v letech 1997, 2002, 2009 a 2013. Obec ohrožují především splachy z polí a luk severně od části Chotěbořice a v Zátaví na pěti místech. Jedná se o lokalitu U pahorku, nad intravilánem Zátaví a poblíž Zátavského rybníku, který v minulosti několikrát předekl a způsobil zatopení níže položených rekreačních objektů. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. 
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Kestřany, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 
 

Historické povodně

V nedávné době byla obec zasažena povodněmi v letech 1997, 2002, 2009 a 2013.
Dne 20. prosince vlivem náhlého oteplení a dešťů začala v řece Otavě stoupat hladina vody. Následující sen se začala vylévat ze svého břehu a začala se vlévat na pozemek u č. p. 17. Po 17. hodině se jim voda začala už vlévat i do bytu. Hodinu na to začali hasiči a ostatní občané obce stěhovat z domu nábytek na půdu domu. Evakuováno bylo i zvířectvo. V bytě dosáhla hladina vody 80 cm. Silnice z Kestřan k Novému mostu u Lhoty tvořila přírodní hráz, voda se rozlévala po pozemcích a lukách, až k okraji Kestřan bylo jedno velké jezero. Voda začala přetékat hned na několika místech, a to u č. p. 86, u č. p. 9 a za mostem. Hladina vody se v zatopených oblastí dále zvyšovala. Zaplavila tak všechna nádvoří, sklepy a téměř všechny stavby stojící po levé straně silnice. Naštěstí po 11. Hodině večerní začala hladina pomalu klesat a během 22. prosince se voda vrátila zpět do svého koryta.
Ve dnech 6. - 8. a 11. – 13. 2002 byla obec zasažena záplavami v důsledku mimořádných regionálních srážek. 7. srpna se začala řeka Otava vylévat. Kolem 16. hodiny byla hladina vody v č. p. 17 asi 25 cm pod oknem. Voda, která nestačila projít pod mostem, se vylévala po lukách až do Kestřan k ohradě, kde byly zatopeny dvorky a zahrady domků. Z vody u řeky vyčníval kostelíček. Tentýž den v podvečer začala voda pomalu opadávat. Voda zatopila cca 56 ha nesklizených obilních ploch, 10 ha brambor a velké množství luk. Když si všichni při opadávání vody občané oddychli, přišla další neočekávaná voda, tentokrát ze strany rybníka Potočného. V poledne 9. srpna už po poklesu hladiny začali hasiči čistit zatopené studně. Všichni si oddechli, ale ne na dlouho. 12. srpna přišly další nadměrné dešťové srážky. Místním rozhlasem byl tak vyhlášen stav pohotovosti. V 18:40 už byl vyhlášen stav ohrožení. Situace se během večer zhoršila, až muselo dojít i k evakuaci osob z č. p. 86 vrtulníkem. 13. srpna po poledni už začala voda opadat a všem v obci se ulevilo.
V roce 2013 vlivem srážek od 29. do 31. května napršelo v obci 26 mm, 1. června dokonce 61 mm a 2. června ještě 25 mm. To zapříčinilo v obci povodeň. 2. června se voda z koryta vylila ven a došlo k evakuaci obyvatel, hlavně těch pod Brložským potokem. Řeka Otava kulminovala v pondělí 3. června a o den později povodeň již postupně opadávala.