Charakteristika zájmového území
Obec Ježov se nachází ve východní části Jihomoravského kraje ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Kyjov. K 1. 1. 2025 je v obci evidováno 707 obyvatel. Výměra řešeného území obce je 592,3 ha.
Území obce Ježov
Střední nadmořská výška zájmové oblasti se pohybuje v rozmezí 200 - 300 m. Nejvyšším bodem území obce Ježov je nepojmenovaný vrch o výšce 325 m n. m.
Výškové poměry na území obce Ježov
Sklonitostní poměry na území obce Ježov
Doprava
V jižní části zástavba kopíruje komunikaci č. II/422. Do intravilánu obce Ježov proniká ze severovýchodu komunikace č. II/422, která jej kopíruje a v jihozápadní části ho opouští. Komunikace č. II/422 propojuje okresy Břeclav, Hodonín a Uherské Hradiště. V intravilánu obce se napojují na komunikaci č. II/422 dvě silnice, a to č. III/4227 a III/4225. Jižní částí zájmového území prochází komunikaci č. III/4228, která propojuje obce Žádovice a Žeravice.
Geologické a geomorfologické charakteristiky
Geomorfologicky náleží území obce Ježov do provincie Západní Karpaty, subprovincie Vnější Západní Karpaty, oblasti Středomoravské Karpaty a celku Kyjovská pahorkatina. Území obce Ježov dále náleží do dvou geomorfologických podcelků, a to Mutěnické pahorkatiny a Váženské vrchoviny. Území obce je členěno do dvou geomorfologických okrsků, a to Žádovické pahorkatiny a Vážanské vrchoviny.
Žádovická pahorkatina je velmi výškově členitá pahorkatina s erozně denudačním povrchem s plošinami a široce zaoblenými rozvodnicemi a rozevřenými údolími. Žádovická pahorkatina má rozlohu 99,63 km² a zabírá majoritní podíl zájmového území obce Ježov až na východní část. Pahorkatina je složena především z panonských písků a jílů, vzácně se vyskytují štěrky nebo pleistocenní spraše. Nejvyšší vrchol je Domanínský kopec (312,4 m n. m.).
Vážanská vrchovina je kerná vrchovina s plošinami zarovnaného povrchu a širokými údolími. Vážanská vrchovina má rozlohu 43,94 km² a zasahuje pouze do východní části obce Ježov. Vážanská pahorkatina se skládá především z paleogenních jílovců a pískovců račanské jednotky magurského flyše. Nejvyšší bod Vážanské vrchoviny je vrchol Záhumenice (388,9 m n. m.).
Svahové poměry
Jelikož území obce leží v karpatském flyšovém pásmu, tak je díky charakteru podloží (rytmické střídání pískovců a jílovců) velice náchylné ke svahovým sesuvům. Ty zejména mohou hrozit v době vysokých úhrnů srážek, kdy dochází k saturaci podloží a vlivem vyšší hmotnosti a zároveň menšímu tření vrstev může dojít k menším či větším sesuvům. V době vysokých úhrnů srážek nebo za povodní je potřeba kontrolovat stabilitu svahů na území obce, a to zejména v severovýchodní části obce, kde se nachází potencionální svahový sesuv s identifikačním číslem 2512, který dosud nebyl sanován. Ve třech souběžných erozivních rýhách se sklonem 30 - 35 ° se vytvořily tříproudové sesuvy, které mají většinou výrazně vyvinuté akumulační oblasti. Intenzivní srážky a boční eroze vodního toku Hruškovice mohou způsobit sesuv. Česká geologická služba zmapovala na území obce několik dočasně uklidněných sesuvů, které jsou dostupné jako dotazovatelná vrstva na jejich internetových stránkách. Mapová vrstva sesuvných území je také dostupná v mapové prohlížečce digitálního povodňového plánu obce.
Struktura půdního fondu
Na území obce Ježov je nejvíce zastoupen půdní typ černozem, který se vyskytuje v západní, střední, východní a jižní části. Dále se zde vyskytuje půdní typ hnědozem, který je zastoupen v severní, střední a jižní části zájmového území. Podél vodních toků, které prochází zájmovým územím (Skalecký potok, Žeravický potok a vodní tok Hruškovice) se nachází půdní typ fluvizem. Ostrůvkovitě je v terénních depresích na lokality černozemí vázán půdní typ černice.
Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.
Celková rozloha řešeného území činí 592,3 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území obce vyskytují. Dle tabulky je zjevné, že majoritní zastoupení má v zájmovém území využití půdního fondu jako zemědělská půda (72,6 %).
Využití pozemků v obci Ježov (dle ČSÚ k 1. 1. 2025)
Druh pozemku | Plocha | Zastoupení |
Orná půda | 430,2 ha | 72,6 % |
Vinice | 8,4 ha | 1,4 % |
Zahrady | 8,4 ha | 1,4 % |
Sady | 25,0 ha | 4,2 % |
Trvalé travní porosty | 25,7 ha | 4,3 % |
Lesní půda | 2,1 ha | 0,4 % |
Vodní plochy | 9,2 ha | 1,6 % |
Zastavěné plochy | 14,7 ha | 2,5 % |
Ostatní plochy | 68,6 ha | 11,6 % |
Celková výměra k.ú. | 592,3 ha | 100,0 % |
Klimatické charakteristiky
Na území obce Ježov se podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981 - 2010) pohybuje v intervalu 10,0 - 11 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 590 - 630 mm.
Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961 - 2000) spadá území obce do teplé oblasti T2.
Oblast T2 se vyznačuje létem dlouhým, teplým a suchým. Přechodné období je krátké a mírné. Zima je krátká, mírně teplá, suchá až velmi suchá s velmi krátkou dobou trvání sněhové pokrývky.
Charakteristika teplé klimatické oblasti T2
Charakteristika | T2 |
Počet letních dnů | 50 - 60 |
Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více | 160 - 170 |
Počet mrazových dnů | 100 - 110 |
Počet ledových dnů | 30 - 40 |
Průměrná teplota v lednu [°C] | -2 - (-3) |
Průměrná teplota v červenci [°C] | 18 - 19 |
Průměrná teplota v dubnu [°C] | 8 - 9 |
Průměrná teplota v říjnu [°C] | 7 - 9 |
Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více | 90 - 100 |
Srážkový úhrn ve vegetačním období [mm] | 350 - 400 |
Srážkový úhrn v zimním období [mm] | 200 - 300 |
Počet dnů se sněhovou pokrývkou | 40 - 50 |
Počet zamračených dnů | 120 - 140 |
Počet jasných dnů | 40 - 50 |
Vymezení klimatických oblastí na území obce Ježov (dle Quitta, za období let 1961 - 2000)