Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Na území města Humpolec lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, avšak riziko je vyšší u významnějších vodních toků. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách je řada částí města ohrožována splachy z polí nacházejících se na svazích, když dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na místních komunikacích. 

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území města Humpolec, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Historické povodně

Nejvýznamnější letní povodně z regionálních dešťů na území města Humpolec proběhly v letním období -  07/1954, 08/1960 07/1981, 08/2002.
Povodně z místních dešťů krátkého trvání - bleskové povodně proběhly 08/1960, 07/1981, 06/1996.

Povodeň 2019
"Ve čtvrtek 29. srpna zasáhly Humpolec bleskové povodně. Na zpevněné městské plochy o rozloze cca 5,5 milionů metrů čtverečních napršelo (dle výpočtu z dat Povodí Vltavy) během jedné hodiny 189 tisíc metrů krychlových. Přívalový déšť zaplavil mimo jiné dvě učebny v Základní škole Hálkova. Na budově školy zrovna probíhala oprava střechy a provizorní plachta nevydržela. Začátek školního roku však nebyl touto situací ohrožen. Povodeň dále napáchala škody
v ulici Rašínově, v lokalitě Na Rybníčku či v ulici Emericha Dítěte, kde bylo nutno odklidit zejména nečistoty z poldru. Kromě hasičů a dalších lidí, kteří pomáhali s úklidem a odčerpáváním vody, byl na nejvíce zasažených místech ve čtvrtek v podvečer a v noci přítomen i starosta města Karel Kratochvíl. Vedení města a příslušné orgány pak během pátku zajišťovaly nápravu škod a hlavní úklid. Lidem, kteří byli povodněmi nejvíce postiženi, bylo nabídnuto dočasné ubytování ve volných městských bytech."
Zdroj: Kronika 2019

Povodeň září 2024

V období od 11. do 19. září 2024 byla oblast ORP Humpolec zasažena povodňovou situací v důsledku předpovídaných extrémních srážek, na které v předstihu upozorňoval Český hydrometeorologický ústav. Na základě těchto výstrah zasedla dne 11. 9. 2024 pracovní skupina krizového štábu města Humpolec, která přijala preventivní opatření k ochraně ohrožených lokalit.

Mezi hlavní realizovaná opatření patřilo vybudování provizorní protipovodňové hráze z pytlů s pískem v ulici Kamarytova v délce cca 155 m. Na její výstavbě se podílely jednotky SDH (Humpolec, Hněvkovice, Světlice, Kletečná, Kejžlice) ve spolupráci s Technickými službami Humpolec. Současně byla připravena možnost zřízení čerpacích stanovišť a byla provedena další preventivní opatření, např. označení kanalizačních vpustí v oblasti sídliště Na Rybníčku a snížení hladiny rybníka Cihelna.

Oficiální výstraha na extrémní stupeň povodňového ohrožení byla vydána dne 12. 9. 2024, což vedlo k dalším přípravám a průběžnému sledování situace na vodních tocích, zejména na Jankovském potoce, Želivce a Trnávce. Významnou roli sehrála také manipulace na vodních dílech (např. VN Vřesník, VN Trnávka) a předchozí upouštění nádrží a rybníků, které přispěly ke zmírnění povodňových průtoků.

Vydatné srážky byly nakonec časově rozloženy, což zabránilo hydraulickému přetížení kanalizační sítě a opakování kritické situace z předchozího období. Lokálně se však pozornost soustředila na Jankovský potok v Kletečné, kde došlo k překročení I. stupně povodňové aktivity dne 14. 9. 2024. V reakci na vývoj situace byly operativně přesunuty protipovodňové prostředky z Humpolce do Kletečné a posílena ochrana ohrožených míst. Na řece Želivce (profil Vřesník) bylo dosaženo až III. stupně povodňové aktivity.

Na zvládání situace se podílely složky integrovaného záchranného systému, zejména jednotky SDH, HZS Kraje Vysočina a Technické služby Humpolec. Spolupráce všech zúčastněných subjektů probíhala koordinovaně a na vysoké úrovni.

Povodňová situace si vyžádala pouze omezené zásahy. V Kletečné došlo k zaplavení sklepení jednoho objektu a preventivní evakuaci jedné obyvatelky, v záplavovém území řeky Želivky byly preventivně opuštěny některé rekreační objekty. Celkově byly zaznamenány pouze lokální rozlivy a drobné škody, zejména zanesení koryt vodních toků naplaveninami a vývraty dřevin.

Následně byla provedena základní sanační opatření, zejména odčerpání vody ze zatopených prostor a identifikace nutnosti pročištění koryt. Odhad škod na majetku obcí byl nízký (např. obec Želiv cca 60 tis. Kč), celkové škody nebyly významné.

Celkově lze povodňovou situaci hodnotit jako úspěšně zvládnutou bez závažných následků, a to především díky včasnému varování, realizaci preventivních opatření, manipulaci na vodních dílech a efektivní spolupráci všech složek povodňové ochrany.

Kompletní zpráva o povodi ze září 2024 je k dispozici po přihlášení do neveřejné části digitálního povodňového plánu níže.