Povodňový plán obce Huslenky



Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

  • zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
  • letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
  • letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
  • zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Obec Huslenky byla postižena povodněmi v letech 1997 a 2010, v červenci 2011, v dubnu 2014 a v květnu 2019. Jedná se o povodně způsobené Vsetínskou Bečvou nebo menšími vodními toky po lokálních přívalových srážkách (Kychová, Hrachoveček, Zbeličný apod.) nebo jejich kombinací.
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Huslenky, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 

 

Historické povodně

Povodeň v roce 1997
První povodeň postihla obec v roce 1997, kdy vlivem silných přívalových dešťů došlo k vybřežení Vsetínské Bečvy. Došlo tak k zaplavení dolní části obce – rodinné domy, garáže a přilehlé zahrady.
Povodeň dne 17. května 2010
Vlivem silných přívalových dešťů došlo k vybřežení vodního toku Hrachoveček a Zbeličný potok. Dále byla rozvodněna také Vsetínská Bečva. Zatopeny byly převážně sklepy rodinný domů a zahrady v chatové oblasti podél Vsetínské Bečvy. Povodeň tehdy zasáhla celé Vsetínsko vlivem rozvodnění Vsetínské Bečvy a dále samotné Bečvy. Zatímco v ORP Vsetín hlásili škody přesahující cca 50 mil. korun, v ORP Valašské Meziříčí se škody vyšplhaly přes cca 90 mil. korun. V samotných Huslenkách byly škody odhadnuty na 17,5 mil. korun.
Povodeň dne 15. července 2011
Blesková povodeň způsobila poničení komunikací (vymleté díry, potrhaná vozovka). Velké přívaly vody nebyla schopná pochytit kanalizace a ani postupné vsakování do půdy. Celkem bylo poničeno 9 komunikací v těchto oblastech:
  • MK Hrachoveček (v osadě Žárec)
  • MK Hřebík
  • MK Kychová (propojka s Hlubočkem)
  • MK Losové ("Hrňa)
  • MK Losové ("Kovařik")
  • MK Losové ("Maděrič")
  • MK Pod Černým ("Straděj)
  • MK Zbeličné ("Holčák")
  • MK Zbeličné ("Strbačka")

Škody se vyšplhaly na 1,5 mil. korun. Podrobně škody rozvádí Zpráva o průběhu povodňových škod (povodeň 15. 7. 2011).

Povodeň dne 4. dubna 2014
Po silné průtrži mračen došlo k ucpání odtokového potrubí u jednoho z přítoků Čerňanského potoka a k zaplavení sedmi rodinných domů. Voda si vytvořila vlastní koryto - s uvolněním cesty pomáhal bagr, což způsobilo okamžité snížení hladiny, která dosahovala na místní silnicí výšky 10 cm. V oněch sedmi domech měli lidé v garážích okolo 60–80 cm vody.
Povodeň ve dnech 22.–23. května 2019
Při povodni došlo k vyhlášení stavu pohotovosti – 2. stupeň povodňové aktivity na Vsetínské Bečvě v profilu Velké Karlovice. Pohotovost v místní části Kychová, zasaženy i další místa v obci – Černé (podél hlavní cesty u obchodu).