Odtokové poměry
Na území města Hodonín se nachází několik záplavových území:
Vodní tok Dyje má na území města Hodonín oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 - 18,283, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Jihomoravského kraje a nabývá platnosti od 18. 08. 2009 (č. j. JMK 44609/2009).
Vodní tok Kyjovka má na území města Hodonín oficiálně stanovené záplavové území v úseku ř. km 10,00 - 70,40, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Jihomoravského kraje a nabývá platnosti od 26. 04. 2004 (č. j. JMK 6148/2004 OŽPZ-Hm). Záplavové území vodního toku Kyjovka bylo na území města Hodonín změněno v úseku ř. km 0,000 - 28,750, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Jihomoravského kraje a nabývá platnosti od 18. 08. 2009 (č. j. JMK 44609/2009).
Vodní tok Morava má na území města Hodonín oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 69,450 - 121,900, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Jihomoravského kraje a nabývá platnosti od 18. 08. 2009 (č. j. JMK 44609/2009).
Vodní tok Prušánka má na území města Hodonín oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 - 24,773, které bylo vyhlášené Městským úřadem Hodonín a nabývá platnosti od 10. 06. 2020 (č. j. 36102/2020).
Vodní tok Stará Morava má na území města Hodonín oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 - 4,600, které bylo vyhlášené Městským úřadem Hodonín a nabývá platnosti od 18. 08. 2009 (č. j. součást ZÚ Moravy).
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Moravy, Prušánky a Kyjovky. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích, zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území města Hodonín bylo stanoveno několik míst, která můžou omezovat odtokové poměry a zhoršit tak průběh povodně - jedná se o mosty, lávky, propustky a další.
Místa omezující odtokové poměry na území města Hodonín
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Na území města Hodonín nebyla stanovena žádná místa, která by mohla být ohrožena přívalovou povodní.
Místa ohrožená přívalovou povodní na území města Hodonín
Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů
Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1:500 000.
Na území města Hodonín nebyl stanoven žádný kritický bod.
Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí větší než 5 ha
V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí větší než 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území města Hodonín. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.
Odtokové linie s plochou sběrného povodí větší než 5 ha na území města Hodonín
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, patří vodní tok Morava, od ř. km 101,794 do ř. km 109,4, ve správním území města Hodonín mezi kritické. Proto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území města Hodonín
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům
Na území města Hodonín se nachází 26 vodních děl. Téměř ve všech případech se jedná o vodní nádrž řádící se do IV. TBD kategorie, tudíž mohou být pro území města hrozbou.
Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území města Hodonín
Protipovodňová opatření
Na území města Hodonín je vybudováno několik protipovodňových opatření. Většinou se jedná o mobilní bariéry a hráze.
V lokalitě Očov v blízkosti PB Moravy vede Očovská inundační hráz. Podél Moravy dále vede hráz mezi jezem a ul. Bratislavská a hráz mezi ul. Bratislavská a železničním mostem. Podél PB odlehčovacího ramene Kyjovky vede hráz, na kterou dále navazuje inundační hráz Skařiny. Podél LB odlehčovacího ramene Kyjovky vede hráz, na kterou dále navazuje inundační hráz Nesytská. Na odlehčovacím ramenu se nachází regulační objekt (uzavíratelná vrata) proti zpětnému vzdouvání ramene od Moravy. PB i LB odlehčovacího ramene Kyjovky byly navýšeny na kótu 163,40 m n. m.
V úseku od rozdělovacího objektu na Kyjovce u Lužic až podél soustavy rybníků Písečný je koryto vodního toku Kyjovka rovněž ohrázováno.
Je nutno si uvědomit, že hráze Kyjovky a odlehčovacího ramene jsou asi o 1,0 m nižší, než jsou ochranné hráze Moravy, což je pro Hodonín zvláště nebezpečná situace v případě neuzavření vrat na regulačním objektu nebo jejich přelévání. Hráze ochrání město před průtoky do Q100. V případě souběhu povodní na řece Moravě a Kyjovce však hrozí nebezpečí a město není dostatečně chráněno před průtoky Q100.
Při povodni proti rozlivu vody v jihozápadní části města Hodonín jsou používány mobilní protipovodňové bariéry v lokalitách: brána pro dopravu popílku z EHO, vjezd a výjezd parkoviště EHO, vjezd ke kanálu K2 EHO, vjezdová brána bývalé tabáčky, vjezd k ČOV, podjezd pod tratí Hodonín – Holíč.
Dále se ve správním území nachází další vodohospodářská díla, která souvisí s povodňovou ochranou: jez Hodonín, stavidla nápustného objektu městského ramene, nápustný objekt slepého ramena Moravy „Lavoru“, odvodňovací čerpací stanice Očov, zpětná klapka na toku Studená chodba, opatření proti zpětnému vzdutí v kanalizacích (VaK Hodonín) a kanalizační čerpací stanice „C“ a „D“ (VaK Hodonín).
Protipovodňová opatření na území města Hodonín