Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území města Horní Benešov lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, avšak riziko je vyšší u významnějších vodních toků. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období.
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území města Horní Benešov, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry
Historické povodně
Stoletá voda 6. 7. 1969
"Bylo to v onu romantickou neděli, dne 6. 7. 1969, kdy v poledních hodinách, po mnoha přeháňkách, se obloha zatáhla tak, že nebylo vidět na 30 kroků. Pak to začalo. Stěny vody se řítily z oblak. Největší množství spadlo na les nad Luhami. V několika okamžicích, malý, dosud poklidný potok Čižina, se změnil v dravce a rval vše, co stálo v cestě. První nápor vody odnesla budova ZCU - Kolářských dílen. Ochranná hráz zmizela, s ní množství kvalitního užitkového dřeva. Byla otázka, zda vydrží štít budovy nebo se ponoří do kalného živlu. Nakonec vydržel. Voda se hnala dále a odnesla celou příjezdovou cestu k domu Petra Budíka a zdálo se, že i celý domek zmizí. Rozlila se po celé šíři Luhů a shora se silnice vypadal potok jako obrovská řeka. Sebrala betonový mostek u požární zbrojnice, vyvrátila vrata vodní nádrže u "Braneckých" a hledala další prostor. Mizely mostky, lávky, ploty i králíkárny a slepice a ostatní zvířectvo. Málem připravila o život Gabriela Kocůra, který se snažil otevřít vrata nádrže a valila se nezadržitelně na Lichnov. Přispěchali požárníci i chlapi z lesní správy, ale co je lidské snažení proti půl metru vody na silnici, která jede takovou rychlostí. Státní silnice II. třídy Krnov - Horní Benešov tála pod přívalem živlu jako jarní sníh a nakonec byla dva metry široká cestička. Lidských obětí naštěstí nebylo. Jak příval začal, tak také skončil, náhle. Naštěstí, a hlavní nápor opadl a mohly se dělat zákroky. Celková škoda byla odhadnuta částkou 2,5 mil KČs. Stará paní Stodůlková, která v té době dožívala 80 let prohlásila, že něco podobného za celý svůj život nepamatuje."
Významnou okolností posledních desetiletí byl v povodí Čižiny výskyt přívalové povodně z 13. května 1996. Ten den v podvečer na rozvodnici povodí Čižiny a výše situovaného úseku horní Opavy vypadla během několika hodin extrémní srážka o velikosti 110 mm (v jejím centru), což po překročení kapacity koryta způsobilo devastaci zastavěného údolí zejména v Lichnově, ale i v Horním Benešově a v Brumovicích - Pustém Mlýně. Nedostatečná průtočnost křižujících mostů přes tok a návazných silničních těles vedla za vzrůstající povodně k jejich zatarasení a k protržení tak vzniklých bariér, což pak vedlo k vytváření malých průlomových vln, které se ničivě projevily níže po toku. (Zdroj: Povodí Odry, státní podnik)
Na přelomu března a dubna 2006 zasáhla celé území ČR povodeň, způsobená rychlým táním mocné sněhové pokrývky za příspěvku dešťových srážek. Přestože povodeň byla nejmírnější pro povodí Odry, tak způsobila ve městě nemalé škody.