Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Město Havlíčkův Brod je opakovaně ohrožováno povodňovými událostmi. V minulosti bylo území několikrát zasaženo povodněmi.
V březnu 2005 zasáhly Havlíčkobrodsko jarní povodně z tání sněhu, které postihly města a obce zejména na Sázavě a Šlapance. Na řece Sázavě byl dosažen III. SPA a hladina dosahoval úrovně stoleté vody.
Dále byly zaznamenány povodně v březnu 2006, kdy rychlý nárůst teplot zrychlil odtávání napadaného sněhu v povodí řek Sázavy, Šlapanky a potoků Stříbrného a Rozkošského. Nepříznivý vývoj nastal od 27.3., kdy denní teploty vystupovaly k 10 °C a noční přestaly klesat pod 0 °C, a navíc na mnoha místech povodí začalo pršet. Povodňová komise města vyhlásila SPA III. Celkem byly zatopeny 4 objekty a dalších 9 bylo postiženo povodní.
Další jarní povodeň proběhla územím začátkem března 2009. Rychlý nárůst teplot zrychlil odtávání napadaného sněhu v povodí významných vodních toků Sázavy a Šlapanky. Tato meteorologická situace způsobila vzestupy hladin na všech vodních tocích v území ORP Havlíčkův Brod.
Havlíčkobrodsko také postihla jarní povodeň v březnu 2010. Povodňový stav byl způsoben postupným oteplováním, které ovlivnilo tání sněhu, a tím nárůst vodních hladin na vodních tocích, zejména Šlapance.
Poslední zaznamenané povodně proběhly regionem v září 2024. Hladina řeky Sázavy v Pohledštích Dvořácích dosáhla III. stupně povodňové aktivity (312 cm), stejně tak v oblasti Chlístova (235 cm) Šlapanka na Mírovce dosáhla I. stupně povodňové aktivity (215 cm).
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území města Havlíčkův Brod, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.
