Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

V nedávné historii byl městys Černá Hora naposledy zasažen povodněmi v roce 2018. K povodni došlo v důsledku lokálního přívalového deště, který způsobil splachy z okolních svahů. Proud vody napáchal škody především na nezpevněných komunikacích, kde odnesl svrchní štěrkový kryt. 

Na území městyse lze v současnosti předpokládat potenciální možnost výskytu všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, nicméně riziko je vyšší u významnějších vodních toků. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách je městys ohrožován splachy z polí nacházejících se na svazích, kdy dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na komunikacích.

V nejbližším okolí městyse se nachází převážně lesní a orná půda a různorodé zemědělské plochy. Tyto plochy jsou na přívalové srážky nejcitlivější zejména díky své malé retenční schopnosti. Přívalové srážky potom v kombinaci se sklonitostí terénu způsobují splach ornice.

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území městyse Černá Hora, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Historické povodně

Písemné záznamy z květnových povodní roku 2016:

"... Ve třetí dekádě převážně polojasno, teplo. 24. a 27. května byly mírné přeháňky, 28. května byla bouřka a přívalový déšť, kdy napršelo 100 mm. Bylo zaplaveno bahnem koupaliště, kdy z polí, kde byla zaseta kukuřice, splachy půdy zaplavily koupaliště. Týž večer byla splavena pole v Širokých osetá kukuřicí. Bahno zaneslo příkopy u benzinky, kolem silnice u Bořitova a zaplavilo Porčův mlýn. Na polích byla široká koryta několik metrů a hluboká 5-10 cm. V Bořitově bylo splaveno pole oseté kukuřicí v Horkách a Nepluštích, takže bahno z polí bylo na Bořitovské návsi. Splavená pole byla taky u Obory a Hutí, kde také byla zaseta kukuřice. ..."

Zpráva o zásahu HZS Jihomoravského kraje v Černé Hoře v květnu 2016:

"Jednotka vyjela na místo na žádost KOPIS HZS JmK k odčerpání vody ze zatopeného koupaliště v městyse Černá Hora.

Po příjezdu na místo události provedla jednotka průzkum. Po průzkumu bylo zjištěno zatopení bazénu, jeho okolí a ucpané koryto potoka. Jednotka provedla zprůchodnění koryta potoka, následně pak jednotka provedla vypouštění bazénu pomocí výpustných otvorů, plovoucího a kalového čerpadla. Po odčerpání byl proveden oplach bazénu. Během zásahu byly podávány ochranné nápoje a strava zajištěná starostou městyse."

Fotografie z historických povodní jsou k dispozici v kapitole Fotodokumentace.