Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Největší povodeň postihla Albrechtice nar Orlicí, Týniště nad Orlicí a Štěpánovsko začátkem prázdnin v roce 1997 a kulminovala 8. července. kdy výše vodní hladiny dosáhla 465 cm. Voda přerušila silniční spojení mezi Albrechticemi nad Orlicí a Týništěm nad Orlicí. Povodňová situace byla způsobena dvěma epizodami vydatných dlouhotrvajících srážek. Srážky na území ČR započaly 4.7.1997, kdy střední Evropa byla pod vlivem zvlněné studené fronty, která postupovala pozvolna od jihozápadu k severovýchodu. Její přechod byl provázen četnými bouřkami a lijáky. Druhé srážkové období započalo 17.7., kdy došlo k přibližování a nakonec ke splynutí dvou frontálních systémů. Voda zatopila 147 objektů a ohroženo bylo 445 obyvatel.

Další kritická povodeň zasáhla Albrechtice nad Orlicí v roce 2006, kdy výše hladiny hlásného profilu Týniště nad Orlicí dosáhla 403 cm.

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Albrechtice nad Orlicí, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Historické povodně

Povodně pronásledovaly obyvatele povodí obou Orlic v závislosti na počasí od jejich osídlení až po současnou dobu. Zalévaly nejen luka a pole, ale také domky a později i průmyslové objekty v regionu Týniště nad Orlicí, Albrechtic nad Orlicí a Štěpánovska. Povodně vytvářely obrovskou vodní plochu od Kostelce nad Orlicí až po Třebechovice pod Orebem, která při krutých mrazech v zimě splynula v jedno obrovské kluziště.

Nejvyšší zaznamenané vodní stavy na stanici Týniště nad Orlicí (zdroj www.hydrochmi.cz/)

Povodně pronásledovaly obyvatele povodí obou Orlic v závislosti na počasí od jejich osídlení až po současnou dobu. Zalévaly nejen luka a pole, ale také domky a později i průmyslové objekty v regionu Týniště nad Orlicí, Albrechtic nad Orlicí a Štěpánovska. Povodně vytvářely obrovskou vodní plochu od Kostelce nad Orlicí až po Třebechovice pod Orebem, která při krutých mrazech v zimě splynula v jedno obrovské kluziště.

Nejstarší záznam o povodních pochází z roku 1400, kdy právě z těchto příčin byl zrušen první mlýn na řece Orlici. Ve farní kronice se uvádí, že povodně zaplavovaly i hroby ve spodní části starého hřbitova v Týništi nad Orlicí, a proto byl hřbitov násypem zvýšen a zpevněn silnou kamennou zdí.

Krizové povodně na Orlici byly zaznamenány také na počátku 20. století. Dne 31. října 1930, kdy příval vody proudící přechodem ke Světlé pod tratí na Borohrádek strhl kamenné pilíře pod železničním mostem a rozlomil ho na dvě části vzápětí po projetí osobního vlaku. Pod obloukovým mostem bylo naměřeno 346 cm.