Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Město Rychvald bylo v minulosti několikrát postiženo povodněmi způsobenými především intenzivními přívalovými srážkami, nejvýznamněji v letech 1997, 2010 a 2024. Při silných přívalových srážkách zde dochází k rozvodnění vodních toků Orlovská Stružka, Rychvaldská Lutyňka, Statkový potok a Michálkovický potok a k následnému poškození obytných částí RD, poškození sklepních prostor RD, poškození hrází a břehů, vývrat dřevin atd.
Povodně a bláto způsobují nepříjemné škody jak na soukromých nemovitostech, tak i na městských objektech. Přirozenou povodní je ve městě ohrožováno přibližně 130 objektů. 

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území města Rychvald, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.

Historické povodně

Povodeň 1997
V červenci 1997 postihla Rychvald rozsáhlá povodeň způsobená dlouhotrvajícími intenzivními srážkami. K výraznému zhoršení situace došlo od 5. července, kdy se voda začala rozlévat do níže položených částí obce. Zaplaveny byly zejména oblasti v okolí Stružky a rychvaldských rybníků, areál Sokolovny, zahrady, sklepy a několik obytných domů; v jednom případě byla nutná také evakuace obyvatel. Na zásahu a následném odstraňování škod se podílely jednotky dobrovolných hasičů, pracovníci místních podniků a obyvatelé obce. Povodeň z roku 1997 představuje významnou historickou povodňovou událost, která dokládá ohrožení níže položených částí Rychvaldu při dlouhotrvajících a vydatných srážkách.

Povodeň 2010
V květnu 2010 došlo v Rychvaldu v důsledku vydatných dešťů ke zvýšení hladiny Stružky a spodních vod. Následkem toho byly zaplaveny sklepy v několika domech nacházejících se v blízkosti vodního toku. Na místě zasahovali rychvaldští hasiči, kteří prováděli čerpání vody ze zatopených sklepních prostor. Událost poukazuje na riziko zaplavení objektů v okolí Stružky při intenzivních nebo dlouhotrvajících srážkách.

Povodeň 2024
V září 2024 zasáhla Rychvald významná povodňová událost, která vedla k rozsáhlému zaplavení komunikací a níže položených oblastí. Dne 14. a 15. září byla z důvodu zaplavení uzavřena silnice II/470 (ulice Orlovská) v úseku mezi ulicí Porubskou a okružní křižovatkou s ulicemi Michálkovická a Mírová. Neprůjezdná byla rovněž řada místních komunikací, zejména ulice Parcelní, Myslivecká, Sportovní, Lípová, Potoční, Třešňová, Rybničná, Zahradní a Šachetní. V důsledku rozvodnění vodních toků a zaplavení území probíhala evakuace obyvatel z ohrožených oblastí a byl vyhlášen stav nebezpečí. Orlovská Stružka dosáhla 3. stupně povodňové aktivity, označeného jako extrémní povodeň. Po ustání srážek začala voda postupně opadat a v následujících dnech probíhala likvidace vzniklých škod a odstraňování následků povodně.