Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Obec Rajhradice leží v blízkosti řeky Svratky. Vzhledem k rovinnému charakteru dolního toku Svratky a přilehlého území byla obec v historii opakovaně ohrožována jak přirozenými rozlivy z hlavního toku a náhonů, tak i přívalovými srážkami.
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Rajhradice, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.
Historické povodně
Historické povodně do poloviny 20. století (před regulací):
Stoleté a systémové povodně na Svratce: Před dokončením úprav toku Svratky a stavbou vodních děl na horním a středním toku (zejména vodních nádrží Vír a Brno zrozené v 50. letech 20. století) způsobovaly jarní tání nebo vydatné letní deště pravidelné rozlivy do okolní lužní krajiny a zemědělských pozemků.
Větší povodňové vlny na Svratce a jejích přítocích (např. Bobravě či Litavě) pravidelně zvedaly hladinu spodní vody a zanášely koryta náhonů i hospodářských nádrží.
Povodeň v červenci 1997:
Regionální katastrofální povodeň na Moravě se projevila i na dolním toku Svratky. Vlivem extrémních dlouhotrvajících srážek došlo k vysokým průtokům na Svratce i zvýšení hladin vedlejších vodotečí a průsakům spodních vod v katastru obce.
Jarní povodeň v březnu/dubnu 2006:
Jedna z nejvýznamnějších novodobých povodní v povodí Svratky byla způsobena kombinací rychlého tání bohaté sněhové pokrývky a současných dešťových srážek. V důsledku vysokých průtoků na Svratce a kulminace na dolním toku docházelo k rozlivům na přilehlé zemědělské pozemky a ohrožení nechráněných obytných i hospodářských částí v níže položených lokalitách obce.
Povodeň v září 2024:
Tlaková níže přinesla extrémní úhrny srážek na většinu území ČR. Díky retenční kapacitě nadřazených vodních děl (zejména VN Vír, Brno) a preventivním opatřením byly kulminační průtoky na Svratce částečně transformovány, přesto byla zavedena zvýšená povodňová bdělost a monitoring kritických míst na toku i náhonech v katastru Rajhradic.