Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Přirozená povodeň na vodních tocích Želetavka, Bihanka, Jevišovka a Rokytka
U těchto vodních toků hrozí zejména regionální povodeň vzniklá v důsledku silných srážek s vysokými denními a vícedenními úhrny (letní povodeň), tání sněhu a srážek (zimní a jarní povodeň). Povodňová situace zasáhne nejdříve výše položené části povodí Želetavky, Bihanky, Jevišovky a Rokytky (jejich přítoky) a postupuje dále do nížinných úseků vodních toků.
Povodeň tohoto typu lze celkem úspěšně předvídat na základě hydrometeorologické předpovědní služby. Nejčastější výskyt v jarních až letních měsících, případně podzimních měsících. Průtoky jsou sledovány v hlásných profilech kategorie A, B a C. S ohledem na reálné postupové rychlosti a doběhové doby a existující monitorovací systém VH dispečinku Povodí Moravy, s. p. a prognózy srážek ČHMÚ podle matematického modelu ALADIN, lze vývoj povodně předvídat a činit potřebná opatření jak na úrovni obcí, tak na úrovni PK ORP.
Při povodňových stavech na vodních tocích Želetava, Jevišovka, Bihanka nebo Rokytka může voda na mnoha místech vybřežovat na okolní pozemky a zaplavovat nemovitosti (pozemky a stavby) po delší dobu (desítky hodin až dny).
Místa omezující odtokové poměry jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.
Přirozená povodeň na dalších drobných vodních tocích
U těchto vodních toků hrozí zejména lokální letní povodeň z krátkodobých přívalových srážek velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin), tzv. „přívalová povodeň“, jejíž jádro postihne území některé z obcí, nebo více obcí ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Moravské Budějovice. Na většině drobných vodních tocích může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách jsou obce ohrožovány splachy z polí nacházejících se na svazích, kdy dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na komunikacích.
Tento typ povodně se může vyskytnout pouze na menších povodích typu 2, jakým jsou drobné toky ve správě Lesy České republiky, s. p. a Povodí Moravy, s. p., nebo jejich přítoky. U těchto drobných toků, převážně bystřinného charakteru má povodeň náhlý, rychlý a krátkodobý průběh. Povodně se vyskytují převážně po letních přívalových srážkách lokálního charakteru, případně po náhlém oteplení a tání sněhu v jarním období.
Tyto povodňové situace na základě předpovědní služby nelze prakticky předvídat. Proti tomuto typu povodně je obrana nemožná (extrémně rychlý průběh povodně). Vzhledem k velmi rychlému průběhu povodně na těchto tocích budou povodňové orgány řešit převážně již jen odstraňování povodňových škod. O to více by povodňová ochrana na těchto tocích měla být zaměřena na pravidelnou a účinnou prevenci (zejména důsledné provádění preventivních povodňových prohlídek).
Pokud se voda soustředí do vodních toků, rychle plní průtočnou kapacitu jejich koryt a tím, že sbírá po cestě odtoku vše, co je odplavitelné, rychle zanáší průtočné profily propustků a mostů a vybřežené vody u těchto objektů zaplavují přilehlé nemovitosti. Takovéto povodně rychle odeznívají (během hodiny, či několika hodin) a je obtížné, ba nemožné, se na ně připravit a účinně jim čelit (v těchto případech je významná hlavně prevence spočívající v pravidelných a důsledných povodňových prohlídkách, případně v realizaci takových protipovodňových opatření, která působí zcela automaticky - např. zpětné klapky na kanalizačních přípojkách a výustích apod.).
Nebezpečí vzniku povodní přináší též zimní období, kdy často koryta drobných vodních toků zcela promrzají, jsou vyplněna ledem, a navíc může dojít k jejich zavátí sněhem z okolních pozemků. V případě, že pak dojde k náhlé oblevě a současně i dešťovým srážkám, stačí i běžné soustředění odtoku do vodotečí k tomu, aby vody z nich vybřežovaly na okolní pozemky a zaplavovaly okolní nemovitosti. Velmi nebezpečná je pak zejména situace, kdy vybřežené vody při náhlém ochlazení opět zamrznou. V takovém případě je téměř nemožné úspěšně čelit odtoku vod z povodí, i když nejsou nijak v období normální situace a počasí nebezpečné.
Nejkritičtější místa výskytu přívalových povodní na území ORP Moravské Budějovice jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.
Zimní povodeň způsobena ledovými jevy na tocích
Tvorba ledových nápěchů a ledových zácp i při relativně menších průtocích se vyskytuje v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů. Při dlouhodobějších mrazech vzniká ve vodních tocích ledová kaše z vnitrovodního ledu i dnový led. Dnový led je schopen vytvářet ledové prahy, které fungují jako rostoucí pevné jezy. Společně se tvoří i břehový led a ledová kaše. Výsledkem těchto jevů je extrémně zaledněné koryto. V případě oteplení se nejdříve uvolní dnový led, a to může způsobit průtokovou vlnu spojenou s transportem ledové hmoty. Za velkého průtoku ledové kaše nebo tříště dojde po určité transportní vzdálenosti k ucpání koryta, vytvoří se ledový nápěch z ledové hmoty, která vzdouvá hladinu natolik, že může dojít k rozlití mimo koryto. Když bariéra (kaše, tříště, kra) povolí vzrůstajícímu tlaku zadržované vody, vznikne vlna, která se na svém postupu zplošťuje a ztrácí svoji sílu. Cyklus se může kaskádovitě opakovat a nabývat tak na ničivosti minimálně v korytě toku.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, patří vodní tok Oslava mezi kritické. Místo častých ledových obtíží je stanoveno v ř. km 30,85 - 39,84 (území obce Naloučany/Ocmanice a města Moravské Budějovice). Je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryta vodních toků. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích. Mezi nejkritičtější místa na území SO ORP Moravské Budějovice patří jez v severní části území města Moravské Budějovice, barokní most (zachytávání ledových ker o pilíře mostu) v intravilánu města Moravské Budějovice a oblast v okolí hlásného profilu kategorie C - Moravské Budějovice (Oslava), kde je velmi úzký profil vodního toku Oslava. Další oblasti častých ledových obtíží se nacházejí na vodním toku Oslava v okolí Taimerova mlýna v obci Kuroslepy a také nedaleko jezu ležícího poblíž Čikovské doubravy v území obce Čikov.
Místa častých ledových jevů jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.