Povodňový plán SO ORP Moravské Budějovice



Odtokové poměry

Vodní tok Želetavka má na území SO ORP Moravské Budějovice oficiálně stanoveno záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku  2.97 - 10.01; 15.045 - 16.352; 17.32 - 34.0 ř.km a 37.1 - 52.76 ř.km, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Kraje Vysočina a nabývá účinnosti od 16. 1. 2006 (č. j. KUJI 3499/2006). Poté došlo k aktualizaci části záplavového území v úseku 2.97 - 6.015; 15.045 - 16.352; 17.32 - 18.1 a 37.1 - 37.3 ř.km, které nabylo účinnosti od 12. 1. 2009 (č. j. KUJI 1320/2009). 
Vodní tok Rokytka (1,5 - 20,5 ř. km) a Jakubovka (0,0 - 4,182 ř. km) má na území SO ORP Moravské Budějovice oficiálně stanoveno záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ, které bylo vyhlášené Městským úřadem Moravské Budějovice a nabývá účinnosti od 23. 12. 2015 (č. j. MUMB/OŽP/27659/2015-NeP).
Vodní tok Jevišovka má na území SO ORP Moravské Budějovice oficiálně stanoveno záplavové území v úseku ř. km 69.61 - 78.288, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Kraje Vysočina a nabývá účinnosti od 23. 12. 2015 (č. j. KUJI 2241/2006). 
Vodní tok Brtnice má na území SO ORP Moravské Budějovice oficiálně stanoveno záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku 0.0 - 30.94 ř. km, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Kraje Vysočina a nabývá účinnosti od 2. 8. 2011 (č. j. KUJI 71214/2011). 
Potenciálně ohrožená místa a části obcí a měst jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. Mezi ohrožená místa patří především intravilán obcí a měst ležící v záplavovém území vodních toků. Některé lokality jsou také ohrožovány soustředěným povrchovým odtokem ze svahů při přívalových srážkách.

Odtokové poměry dále ovlivňují:

  • ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
  • větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
  • sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
  • výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území SO ORP Moravské Budějovice bylo stanoveno několik míst, která mohou omezovat odtokové poměry. Jedná se především o mosty, propustky a lávky
Místa omezující odtokové poměry na území SO ORP Moravské Budějovice

Místa omezující odtokové poměry na území SO ORP Moravské Budějovice. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.


Místa omezující odtokové poměry

 


Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území SO ORP Moravské Budějovice bylo stanoveno několik míst, která mohou být ohrožena přívalovou povodní. Místa byla stanovena primárně s ohledem na jejich historický výskyt a dle výpovědi starostů dotčených obcí a měst.
Místa ohrožená přívalovou povodní na území SO ORP Moravské Budějovice

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (větší než 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (větší než 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (větší než 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1:500 000. 

Na území SO ORP Moravské Budějovice bylo stanoveno 24 kritických bodů. Jejich charakteristika je uvedena v následující tabulce.

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí větší než 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí větší než 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území SO ORP Moravské Budějovice. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí větší než 5 ha na území SO ORP Moravské Budějovice

Ke sledování vývoje přívalových povodní slouží následující odkazy:

Místa ohrožená přívalovou povodní na území SO ORP Moravské Budějovice. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi ORP.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, patří vodní tok Oslava mezi kritické. Počátek ledových obtíží je stanoven v Náměšti nad Oslavou v ř. km 30,85 a konec v Naloučanech v ř. km 39,84. Proto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryta vodních toků. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích. Mezi nejkritičtější místa na území SO ORP Moravské Budějovice patří jez v severní části území města Moravské Budějovice, barokní most (zachytávání ledových ker o pilíře mostu) v intravilánu města Moravské Budějovice a oblast v okolí hlásného profilu kategorie C - Moravské Budějovice (Oslava), kde je velmi úzký profil vodního toku Oslava. Další oblast častých ledových obtíží se nachází na vodním toku Oslava v okolí Taimerova mlýna v obci Kuroslepy. 
Místa výskytu ledových jevů ve SO ORP Moravské Budějovice

Místa výskytu ledových jevů na území SO ORP Moravské Budějovice. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 


Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

  • vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
  • jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na území SO ORP Moravské Budějovice bylo identifikováno více než 50 vodních děl, která mohou mít jak pozitivní, tak negativní vliv na povodňovou situaci. Za negativní vliv se považuje vznik zvláštní povodně při výskytu mimořádné situace (technická příčina, silné zemětřesení, letecká katastrofa, atd.). Podrobnější informace o veškerých vodních dílech ve SO ORP Moravské Budějovice se nachází v kapitole Hydrologické údaje
Ve SO ORP Moravské Budějovice bylo identifikováno 7 významných vodních děl, která mohou způsobit škody na majetku v případě vzniku zvláštní povodně:
  • Vodní nádrž Dalešice se nachází v západní části SO ORP Moravské Budějovice na území obcí Třesov, Hartvíkovice, Popůvky a Kramolín. Z hlediska TBD se vodní nádrž Dalešice řadí do I. kategorie. Provozovatelem a vlastníkem vodní nádrže je ČEZ a. s. - vodní elektrárny. V případě zvláštní povodně by došlo k zaplavení budov ležících na území městyse Mohelno a rekreačních objektů v obci Lhánice. 
  • Vodní nádrž Mohelno se nachází v západní části SO ORP Moravské Budějovice na území městyse Mohelno. Z hlediska TBD se vodní nádrž Mohelno řadí do I. kategorie. Provozovatelem a vlastníkem vodní nádrže je ČEZ a. s. - vodní elektrárny. V případě zvláštní povodně by došlo k zaplavení budov ležících na území městyse Mohelno a rekreačních objektů v obci Lhánice. 
  • Vodní nádrž Mostiště se nachází cca 25 km severoseverozápadně od středu SO ORP Moravské Budějovice, na sever od města Velké Meziříčí. Z hlediska TBD se vodní nádrž Mostiště řadí do I. kategorie. Provozovatelem a vlastníkem vodní nádrže je povodí Moravy, s. p., závod Dyje. V případě zvláštní povodně by došlo k ohrožení objektů na území města Moravské Budějovice a obce Naloučany. 
  • Vodní nádrž Kralice se nachází ve východní části SO ORP Moravské Budějovice na území obce Kralice nad Oslavou. Z hlediska TBD se vodní nádrž Kralice řadí do IV. kategorie. Provozovatelem vodní nádrže jsou Lesy České republiky. V případě zvláštní povodně by došlo k ohrožení objektů na území obce Kralice nad Oslavou a obce Sudice. 
Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území SO ORP Moravské Budějovice

Vodní díla na území SO ORP Moravské Budějovice. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

 

Protipovodňová opatření

Na území SO ORP Moravské Budějovice je vybudováno jedno protipovodňové opatření na území obce Radotice. Jedná se o úpravu pravého břehu VVT Želetavka, úprava výusti náhonu v ř.km 19,000 - čelo z železobetonu se zpětnou klapkou Kessel. 
Protipovodňová opatření na území ORP Moravské Budějovice