Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Na území obce Mikulovice lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, avšak největší riziko představuje vodní tok Bělá, která má na území obce stanovené záplavové území.
Při intenzivních lokálních srážkách je řada částí obce ohrožována splachy z polí nacházejících se na svazích.

Místa, přívalových povodní na území obce Mikulovice, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.

Historické povodně

V roce 1997 se na Moravě, ve Slezsku a ve východních Čechách udály tzv. povodně tisíciletí. Díky dlouhotrvajícím silným dešťům mezi 4. a 8. červencem, kdy napršela více než polovina ročního úhrnu, se dramaticky zvýšila hladina řek v povodí Moravy a Odry. Celkově si tyto povodně vyžádaly na 49 lidských životů a napáchaly škody za 63 miliard korun. Díky této hrozivé bilanci se v celé České republice začala více řešit protipovodňová ochrana a  vznikl integrovaný záchranný systém.
Mikulovice patřily při této povodni mezi nejpostiženější obce. Bělá zde dosahovala kulminačního průtoku 216 m³.s^-1 (průměrný roční průtok je 3,92 m³.s^-1) a výška hladiny stoupla na 407 cm. Voda z Bělé téměř kompletně zničila všechny opevňovací prvky koryta a v Mikulovicích strhla několik domů.

V poslední době byla obec zasažena přívalovými srážkami v letech 2007, 2009 a 2014. V roce 2007 byly největší škody způsobené povodněmi na místních komunikacích, korytech vodních toků, zemědělské půdě, zaplaveny byly zahrady a sklepy domů. Celkové škody byly vyčísleny na cca 6,8 milionů korun. V roce 2009 byla situace obdobná, škody se vyšplhaly díky přívalovým srážkám na cca 5 milionů korun. Dále v roce 2014 patřila obec Mikulovice znovu k nejvíce postiženým obcím na Jesenicku, voda poškodila komunikace a dvě z nich strhla úplně. Také poškodila opěrné zdi, vodovod, kanalizaci, zaplavila sklepy asi stovky domů, zahrádkářské oblasti, zemědělskou půdu a byl stržen i jeden most. Během povodní byla přerušena železnice mezi Písečnou a Mikulovicemi a Mikulovicemi a Zlatými Horami. Celkové škody na majetku soukromých i veřejných subjektů činily cca 4 miliony korun.

Povodně 2024

V září 2024 postihla obec Mikulovice na Jesenicku ničivá povodeň, která způsobila rozsáhlé škody na místní infrastruktuře. Voda poškodila přibližně polovinu vodovodní sítě, zničila většinu kanalizace a zhruba z 90 % vyřadila z provozu čistírnu odpadních vod. Obyvatelé se potýkali s výpadky elektřiny a plynu, zatímco odpadní voda ze zničené kanalizace odtékala přímo do řeky Bělé. Povodeň rovněž poškodila železniční trať, silnice a mostní napojení, což výrazně zkomplikovalo dopravu do obce i z ní.

Následky katastrofy zasáhly také místní obyvatele. Přibližně 225 lidí ze zhruba 60 rodin muselo opustit své domovy a bylo odkázáno na náhradní ubytování. Statické posudky měly určit rozsah poškození budov, zatímco obec usilovala o obnovu základních sítí a zajištění dodávek vody alespoň v omezeném režimu. Podle představitelů obce byly škody výrazně větší než při předchozích povodních a jejich odstranění bude vyžadovat dlouhodobou pomoc státu i dalších institucí.