Povodňový plán městyse Maršovice



Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

  • zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
  • letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
  • letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
  • zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území městyse lze v současnosti předpokládat potenciální možnost výskytu všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, nicméně riziko je vyšší u významnějších vodních toků. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách je městys ohrožován soustředěným povrchovým odtokem. 
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území městyse Maršovice, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu městyse. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

 

Historické povodně

Povodeň v červnu 2013
V neděli 2. června 2013 po předchozích celodenních deštích zasáhla Česko povodeň. Zátopy se bohužel nevyhnuly ani Maršovicku. Koryta Janovického, Maršovického a Zderadického potoku se vylila z břehů a představovala největší nebezpečí. Zaplaveny byly návsi v Libči a v Zahrádce. Obě vesničky nebyly po dva dny průjezdné. Tekoucí proud Janovického potoka přímo ohrožoval domy Vaňkových a Jirotových v Zahrádce. Zaplaveno bylo zahrádecké hospodářství pana Zoula. Nad Zderadicemi jsme museli překopat přemostění Bukovského potoka. Tekoucí voda ohrožovala tamní hřiště. Zaplaveno bylo mnoho sklepů, voda se dostala do studní. Na dny 9. a 10. června meteorology předpovídaný déšť a následná druhá vlna záplav naši obec již naštěstí nezasáhly. Ale i tak městys na některých svých rybnících preventivně snižoval hladinu a odpouštěl vodu. Hned po opadnutí záplavy se začaly vynořovat škody. Uklidilo se. Na Obci v Zahrádce a z cesty do Bezejovic a Tikovic stáhl bagr nánosy přinesené vodou. Největší ujmu na obecním majetku ovšem nepřineslo zatopení území, ale přívalový déšť prudce stékající po místních komunikacích. Velmi poškozený je povrch místní komunikace v Zaječí. V Zálesí je další poničená cesta. Proudy vod poškodily přepady obecních rybníků. Snad jediný návesák ve Strnadicích přestál záplavy bez větší újmy. Dalším problémem je bahno, které voda přinesla. Na Městečku v Maršovicích tak například prozatím zůstává téměř zanesená požární nádrž. Městys předběžně vyčíslil odhady škod. Na vodním hospodářství čítají 400 000 Kč, na místních komunikacích pak další půl milionu.

Zdroj: Maršovická louka, léto 2013
Povodeň červen 2022
Toto léto bylo mimořádně bohaté na mimořádné živelné události. Ve středu 29. června 2022 voda z přívalového deště řádila ve Mstěticích, Záhoří a především ve Zderadicích. Splavené bahno zaneslo potoky Bukovský a Zderadický ve Zderadicích. Voda přetékala přes mostek před panem Jirouškem. Nepořádek a bahno přinesla voda Maršovického potoka i do Maršovic. Síla vodního toku rozebrala ve Zderadicích i část kamenného koryta, v němž Zderadický potok teče. Na odstraňování následků bleskové povodně v obou sídlech se podíleli zderadičtí hasiči a maršovická zásahová jednotka. Vyčištění všech potoků i maršovické požární nádrže od bahna a naplavenin provedla firma pana Miloše Petrdlíka.

Zdroj: Maršovická louka, podzim 2022
Fotodokumentace povodní z roku 2013 je dostupná zde.