Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Obec Horní Třešňovec byla nejvýrazněji postižena povodněmi v letech 1997 a 2005.  Při obou událostech došlo ke škodám na majetku. Místa ohrožená přívalovými povodněmi jsou vyznačena v mapě.  

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Horní Třešňovec, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Historické povodně

Povodeň v roce 1997
V důsledku extrémních srážek ve dnech 4. - 8. 7. 1997 na severovýchodní Moravě a Slezsku a částečně i ve východních Čechách a následně 17. 7. - 21. 7. 1997, došlo na mnoha vodních tocích k dosud největším povodním s dosažením nejvyšších kulminačních průtoků od konce 19. století. Dne 4. července, kdy se nad Rakouskem a Slovinskem začala prohlubovat tlaková níže, která 5. července začala postupovat k severovýchodu a v dalších dnech se udržovala nad jihovýchodním Polskem a později Ukrajinou. Po přechodu zvlněné studené fronty začaly silné deště s extrémní intenzitou i trváním. Denní úhrny dosahovaly až 234 mm (na Lysé Hoře). Pro vývoj odtokové situace první vlny povodní byl rozhodující pětidenní srážkový úhrn (od 4. července do 9. července). Za toto období spadlo 586 mm srážek na Lysé hoře, 513 mm na Rejvízu a 454 mm na Pradědu. V Krkonoších 235 mm v Peci pod Sněžkou a 260 mm na Labské boudě. Níže položené srážkoměrné stanice na Moravě rovněž detekovaly vysoký srážkový úhrn: Valašské Meziříčí 375 mm a Ostrava 253 mm.
Těžce zasaženo a téměř plošně poškozeno bylo 13 okresů (škody přes 11 miliard Kč), větší škody lokálního charakteru byly v 10 okresech (škody téměř 3 miliardy Kč) a malé škody v 11 okresech (škody cca 600 milionů Kč). Povodní bylo postiženo 538 měst a obcí ve 34 okresech. Povodně vyhnaly z domovů okolo 80 000 lidí, zcela smetly 51 silničních a 15 železničních mostů, 946 km železničních tratí a 242 silničních mostů bylo vážně poškozeno a úplně zničeno bylo 12 km silnic.
Škody byly odhadnuty celkově na 60 miliard Kč. Z toho na majetku státu byly odhadovány škody ve výši 13,5 miliard Kč., na majetku obcí 5,9 miliard Kč, na majetku občanů na 8,5 miliard Kč a u podnikatelských subjektů (včetně podniků Povodí) na 31,9 miliard Kč. Valící se voda způsobila smrt 50 lidem.

V obci Horní Třešňovec byla poškozena především technická infrastruktura, komunikace, mosty (2), lávky (2), sportovní areál, obecní zástavba (kulturní dům) a obytná zástavba v blízkosti vodního toku a drah soustředěného odtoku z polí (min 5). Vzhledem k absenci relevantních údajům k průtokům a srážkám z daného období lze odhadovat, že opakovaně došlo k překročení Q₂₀.