Odtokové poměry
Vodní tok Třešňovský potok má na území obce Horní Třešňovec oficiálně vymezená záplavová území pro Q5, Q20, Q100, včetně aktivní zóny, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Pardubického kraje a nabývá platnosti od 18.3.2009 (č. j. KrÚ 2643-5/2009/OŽPZ/Vt).
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
V obci Horní Třešňovec se nachází několik propustků pod místními komunikacemi, které jsou zařazeny mezi místa omezující odtokové poměry. Jmenovitě propustky u č. p. 71, 216, 70, 224, 112, 84, 89, 129, 98, 214, 47, 41, 124, 149, 19, 164.
Místa omezující odtokové poměry na území obce Horní Třešňovec
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Na území obce Horní Třešňovec bylo stanoveno šest míst, která jsou ohrožená přívalovou povodní:
- Severní část obce Horní Třešňovec - pod Mariánskou horou a mělké údolí nad č.p. 26.
- Střední část obce Horní Třešňovec - mělké údolí nad č.p. 225, mělké údolí nad fotbalovým hřištěm a občasná vodoteč nad č.p. 147.
- Jižní část obce Horní Třešňovec - zatrubněný potok u č.p. 85.
Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Horní Třešňovec
Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů
Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000.

Charakteristika kritických bodů na území obce Horní Třešňovec
| Kritický bod | Průměrný sklon | Podíl orné půdy | Plocha povodí kritického bodu |
| 41005387 (v blízkosti č.p. 85) | 8,85 % | 63,14 % | 241,36 ha |
Na území obce Horní Třešňovec byl stanoven jeden kritický bod:
- Kritický bod 41005387 (v blízkosti č.p. 85) - v případě silných přívalových dešťů hrozí nebezpečí tzv. bleskových povodní.
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorlologickým ústavem, nepatří toky ve správním území obce Horní Třešňovec mezi kritické. Výskyt ledových jevů se ve správním území obce Horní Třešňovec nepředpokládá.
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na území obce Horní Třešňovec se nachází čtyři malé vodní nádrže. Tyto nádrže nepředstavují významné riziko z hlediska ohrožení povodní.
- Rybník Buřvalů se nachází na východě intravilánu obce Horní Třešňovec. Vlastníkem a správcem nádrže jsou soukromé osoby.
- Vytěžená pískovna v jížní části katastrálního území obce Horní Třešňovec o ploše 0,139 ha.
- Rybník u Jakubovic se nachází na západě katastrálního území. Vlastníkem je Farma Jirásek a Pozemkový fond a provozovatelem nádrže je myslivecké sdružení Třešňovecké háje (Ing. Jindřich Jirásek).
- Rybník v Jelínkově lese se nachází na západě katastrálního území. Vlastníkem a provozovatelem je obec Horní Třešňovec.
Seznam vodních děl na území obce Horní Třešňovec
