Povodňový plán města Hostinné



Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

  • zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
  • letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
  • letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
  • zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území města Hostinné lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, avšak riziko je vyšší u toku Labe, případně Čisté. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách je řada částí města ohrožována přítokem přívalových vod z okolních svahů. 
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území města Hostinné, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

Historické povodně

V minulosti bylo město Hostinné povodní ohroženo několikrát a to jak povodní od Labe tak i od Čisté. Nejvyšší riziko povodní je dle historických zkušeností v letním období od června do srpna. V období jarního tání byla poslední povodeň v březnu roku 2000.

Povodeň z 2. června roku 2013 měla v krkonošské a podkrkonošské oblasti lokální charakter. Příčinou povodní v povodí řeky Čisté v roce 2013 byla významná bouřková činnost v Krkonoších (Černá hora 80 mm / 6 h, Luční bouda 51 mm / 6 h). Za výskytem extrémních srážek v této oblasti byla ta skutečnost, že bouřkové buňky, i když nepříliš vertikálně vyvinuté, opakovaně postupovaly přes stejné území a přechodně se intenzita srážek výrazně zvýšila. Realizovaná protipovodňová opatření ve městě Hostinné na toku Čistá jsou dimenzována na průtok stoleté vody, tedy Q100 = 70 m3 /s. Tato povodeň svou kulminací značně převyšovala průtok Q100. Udává se, že při povodni v roce 2013 činil kulminační průtok 120 m3/s (alternativně až 140 m3/s. Povodeň tak můžeme zhodnotit jako extrémní. Z této povodně je dostupná řada fotografií a videozáznamů dostupných mj. na stránkách města Hostinné.

Nejvyšší zaznamenané vodní stavy hlásného profilu Labská (Labe)

Datum Vodní stav (cm)
29. 7. 1897 262
19. 7. 1997 234
7. 8. 2006 230
7. 7. 1997 205
9. 3. 2000 119
25. 6. 2013 113

Povodňová vlna v červnu 2013 pro toky Čistá a Luční potok (Studie PPO v povodí Čisté - Envicons 2015)