Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Obec Částkov byla v minulosti několikrát postižena povodněmi způsobenými především intenzivními přívalovými srážkami, nejvýznamněji v letech 1997, 2010 a 2024. Při silných přívalových srážkách zde dochází k rozvodnění Částkovského potoka a k následnému zaplavení sklepů, zahrad a místních komunikací. Povodně a bláto způsobují nepříjemné škody jak na soukromých nemovitostech, tak i na obecních objektech. Přirozenou povodní je v obci ohrožováno přibližně 15 objektů (především v ulici Rybníky a Náves, dále tři obecní budovy na místním hřišti). 

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Částkov, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.

Historické povodně

V červenci roku 1997 zasáhly Českou republiku jedny z nejničivějších povodní v její moderní historii. Přívalové deště postihly zejména Moravu a Slezsko, kde se během několika dní rozvodnily desítky řek, došlo k rozsáhlým záplavám a ztrátám na životech i majetku. Obec Částkov ve Zlínském kraji byla jednou z menších obcí, které byly touto živelní katastrofou rovněž zasaženy. Povodňová voda zde způsobila škody na obecní infrastruktuře i soukromém majetku obyvatel. Bohužel se z této doby nedochovaly žádné oficiální písemné ani fotografické záznamy dokumentující rozsah škod či konkrétní průběh povodně v Částkově.

Povodeň, která zasáhla obec Částkov v červnu roku 2010, se nesmazatelně zapsala do paměti místních obyvatel. Fotografie na Obrázku 3 zachycují rozvodněný tok, který zaplavil ulice, voda se přelévala přes chodníky a dostala se až k obytným domům i zaparkovaným vozidlům.

V roce 2010 se celá Česká republika potýkala s opakovanými přívalovými srážkami a rychlým vzestupem hladin. Postiženy byly zejména severní Čechy, Liberecko a Ústecko, ale ničivé následky pocítily i obce ve Zlínském a Moravskoslezském kraji. Častkov tak v tomto kontextu čelil obdobným problémům jako řada dalších obcí, které během krátké doby postihla povodeň s dopadem na místní infrastrukturu i majetek

Nejvýznamnější povodeň postihla obec Částkov v září 2024, kdy ničivé povodně zasáhly téměř celou republiku. Ve dnech 13. až 15. září 2024 zasáhlo obec Částkov ve Zlínském kraji silné dešťové pásmo, které bylo součástí rozsáhlé srážkové situace na východě republiky. Srážky byly vytrvalé a místy velmi intenzivní. Vzhledem k dlouhodobému nasycení půdy vodou a absenci delšího suchého období přestávala krajina absorbovat další přítok a srážková voda tak rychle stékala do místních toků.

V nočních hodinách ze 14. na 15. září 2024, konkrétně kolem 4. hodiny ranní, došlo v Částkově k vylití koryta místního Částkovského potoka. Rozvodněný tok zaplavil pozemky rodinných domů, zahrady, místní sportovní hřiště a také obecní budovy. Voda pronikla do soukromých sklepních prostor, poškodila zeleň, terénní úpravy a vybavení hřiště. Z okolních polí se navíc valily splachy hlíny, které způsobily znečištění komunikací a částečně ucpaly kanalizační systém. Obec musela následně přistoupit k odstraňování nánosů, čištění vpustí a zajištění poškozených úseků.

Tato lokální povodeň nebyla ojedinělým jevem. Září 2024 bylo jedním z nejdeštivějších měsíců posledních let v celé republice. Nejvíce postiženy byly právě Zlínský, Jihomoravský a Moravskoslezský kraj, kde opakovaně docházelo k lokálním rozlivům menších toků, splachům půdy a zaplavování níže položených částí obcí. Povodňová komise Zlínského kraje během září několikrát aktivovala pohotovost a v řadě obcí byl vyhlášen II. nebo III. stupeň povodňové aktivity.