Povodňový plán města Bohušovice nad Ohří



Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

  • zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
  • letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
  • letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
  • zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Město Bohušovice nad Ohří bylo povodněmi postiženo mnohokrát, v novodobé historii se tak stalo v letech 1907, 1926, 1940, 2002 a 2013. Jedná se především o povodně v důsledku dlouhotrvajících v kombinaci s přívalovými srážkami a následnému vybřežení řeky Ohře a Labe.  
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území města Bohušovice nad Ohří, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

 Historické povodně

Povodeň 10. srpna 2002
10. srpna 2002 vlivem trvalých a přívalových srážek začala stoupat hladina vodního toku Ohře. 13. srpna hladina vodního toku stoupla až na 3. stupeň SPA. Koryto řeky masivní nárůst hladiny nepojmulo a voda se vyvalila téměř na celé území města. Zasaženy nebyly pouze ulice Nádražní, Pivovarská, Brozanská, Komenského, Tyršova a část ulice Tylova a Masarykova. Vzhledem k masivnímu zaplavení ulic museli být obyvatelé města evakuováni. Evakuace proběhla ve spolupráci s jednotkami dobrovolného hasičského sboru ve dnech 14. a 15. srpna. Evakuováno bylo cca 2 100 osob. Hladina vody dosáhla maximální výše v brzkých ranních hodinách 16.srpna. Poblíž fotbalového hřiště bylo naměřeno 210 cm. Poničeny byly komunikace a veřejné plochy, kino, školka. Byly zcela zaplaveny komunikace a přístupy k obytným budovám. Odčerpání vody zajistily jednotky hasičského záchranného sboru. Celkové škody byly odhadnuty na 300 milionů KČ.

Povodeň začátkem června 2013
Další záplavy zasáhly město v červnu 2013. Vzhledem k předpovědi počasí, která předpokládala trvalé srážky, se obyvatelé města a jednotky dobrovolných hasičů rozhodli 3. června 2013 postavit pro ochranu města před vodním tokem mobilní hráz, která měla ochránit území hlavní obytné části před případnou vlnou vody z vodního toku Ohře. Ta přišla 6. června. Trvalé a částečně prudké srážky zapříčinily, že koryto toku Ohře nedokázalo zadržet zvýšenou hladinu.
Voda se následně přelila směrem k místní části Hrdly. Došlo k zavodnění komunikací, polí, turistických stezek a zahrad. Zcela pohltila nejbližší obytné objekty. Zaplaveny byly i tovární hala, čerpací stanice pohonných hmot a lávka. Hladina vody dosáhla cca 160 cm. Mobilní hráz sice zabránila přelití vody do nejhustěji osídlené obytné části města, i tak však byla způsobena škoda na soukromém majetku za 1 550 000 Kč. Nejhůře byl postižen objekt č. p. 272.