Jádrem potenciálního problému je, že pojišťovny rozlišují mezi dvěma termíny: záplavou a povodní. Přestože mnozí lidé v běžném hovoru používají tato slova, aniž by mezi nimi viděli jakýkoli rozdíl, v oblasti pojišťovnictví se jedná o jasně oddělené termíny. Pokud se pojištění vztahuje pouze na jedno z těchto pojistných rizik, druhé je tak pojišťovnou zcela nechráněno.
Při povodni mluvíme o vodě, která se vylila z řek, případně nádrží. Patří sem také případy, kdy voda břeh řeky nebo nádrž protrhla.
Záplavou naopak pojišťovny rozumí vodu, která se šíří z jiných důvodů než povodeň. Jako příklad lze uvést škody vzniklé při silném dešti, když si voda najde odtok přes Vaši nemovitost, případně se na ní udržuje.
Vodní zákon č. 254/ 2001 Sb., § 64 hovoří následovně:
Povodněmi se pro účely tohoto zákona rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod. Povodeň může být způsobena přírodními jevy, zejména táním, dešťovými srážkami nebo chodem ledů (přirozená povodeň), nebo jinými vlivy, zejména poruchou vodního díla, která může vést až k jeho havárii (protržení) nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle (zvláštní povodeň).
Z hlediska pojišťovnictví se jedná o dvě odlišné situace. Každý, pro koho jsou předchozí řádky novou informací, by si měl proto co nejdříve zjistit, jak na tom jeho pojištění je. Povodně i záplavy přicházejí totiž nejčastěji právě v letních měsících. Naopak ti, kteří o pojištění svého domova teprve přemýšlejí, by měli obě možnosti zvážit, jelikož jsou místa, kde je větší riziko záplavy a menší povodně, případně naopak. V nejlepším případě je dobré mít je pojištěné obě.
Dobrá zpráva je, že některé pojišťovny vycházejí klientům vstříc a nabízejí záplavu a povodeň v rámci jednoho pojistného rizika. V případě vysokého povodňového rizika se však i tady budete muset obejít pouze s pojištěním proti záplavám. Při takovém riziku (známém také jako pásmo 4) totiž většinou nelze proti povodním pojistit.
S velkou vodou se pojí ještě další nebezpečí, a to zaměňování pojištění domácnosti za pojištění nemovitosti. Zatímco pojištění nemovitosti kryje škody na Vašem domě, bytě, chatě či jiných objektech podobného typu, předmětem pojištění domácnosti je vybavení Vaší nemovitosti, tedy nábytek, oblečení, elektronika a mnoho dalších věcí.
Doporučuje se proto zvolit obě pojištění. Velká voda se může zcela nemilosrdně vyřádit jak na zdech Vašeho domu, tak i na jeho vybavení. V obou případech bývají ztráty na nepojištěném majetku velmi citelné. Při pojištění buď jen domácnosti, nebo jen nemovitosti pak dostanete sice od pojišťovny peníze na opravu bydlení, ale nebudete ho mít vybaveno, nebo získáte peníze na vybavení domácnosti, ale nebude ho v horším případě ani kam umístit. V každém případě je nejlepší obrátit se na dobrého pojišťovacího poradce a projít s ním Vaši konkrétní situaci, možná nebezpečí a nejvhodnější variantu pojištění.
Vodní zákon neupravuje nárok na náhradu škod způsobených přirozenou povodní na majetku vlastníků nemovitostí. Vlastníci nemovitostí, které byly při přirozené povodni poškozeny nebo i zcela zničeny stavby nemají nárok na náhradu škody, která jim vznikla, a to ani vůči státu, kraji nebo obci ani vůči správci vodního toku nebo vůči vlastníku vodního díla. Vlastníci tak mají pouze nárok na pojistné plnění, pokud byli pojištění proti škodám způsobeným povodní, a to vůči pojišťovně, s níž mají uzavřenou platnou pojistnou smlouvu.
Zdroj: blog.pojisteni.com, Vodní zákon, upraveno